To, že je to právě dnes 118 let, co zemřel v italském Turíně Svatý Jan Bosco, resp. Svatý Don Bosco, vlastním jménem Giovanni Melchior Bosco snad netřeba připomínat. Ale co se ještě dnes může najít v salesiánském archivu? - jeho velice vzácné poznámky.
Zdá se, že tím chtěl Don Bosko doplnit Memorie – Paměti oratoře. Tyto poznámky mluví málo o historických vzpomínkách, ale zato jsou tam hojná různá doporučení, která nazýváme duchovní závětí DB.
Jsou tu přepsány strany 3-6 tohoto dokumentu.
V 26 letech. Předsevzetí pro kněžský život
Duchovní cvičení jsem začal v misijní kapli 26. května na svátek sv. Filipa Neriho 1841. Kněžské svěcení jsem přijal z rukou Mons. Luigi Fransoniho, našeho arcibiskupa v jeho biskupské kapli 5. června téhož roku. Primici jsem měl v kostele sv. Františka z Asissi, kde kázal můj znamenitý dobrodinec ředitel Josef Cafasso z Castelnuova d´Asti 6. června v neděli na slavnost Nejsvětější Trojice.
Na závěr exercicií v přípravě na první mši sv. jsem si napsal: Kněz nejde sám ani do nebe ani do pekla. Jestli koná dobro, půjde do nebe s dušemi, které díky jeho dobrého příkladu budou spaseny; jestli bude konat zlo, jestli dá pohoršení půjde do pekla s dušemi, které jsou odsouzené díky jeho pohoršení.
Předsevzetí:
1. Nikdy nebudu chodit na procházky, jenom z vážných důvodů. Návštěva nemocných atd.
2. Přísně (tzn. velice dobře) využívat čas.
3. Trpět, pracovat a být pokořen ve všem a vždy, když se bude jednat o spásu duší.
4. Láska a mírnost sv. Františka Saleského ať mě vedou ve všem.
5. Vždycky budu spokojený s jídlem, které mi bude předloženo, pokud to nebude škodit mému zdraví.
6. Víno budu pít pouze s vodou jenom jako lék; ale jenom proto, že se bude týkat mého zdraví.
7. Práce je mocná zbraň proti nepřátelům duše, proto nedopřeji tělu víc než 5 hodin spánku každou noc. Během dne, zvláště po obědě nebudu nikdy odpočívat. Výjimku udělám pouze tehdy, když budu nemocný.
8. Každý den budu dělat meditaci, duchovní četbu. Během dne si udělám krátkou návštěvu anebo aspoň modlitbu před Nejsvětější svátosti oltářní. Udělám aspoň čtvrt hodinku přípravy na mši sv. a čtvrt hodinku poděkování po mši sv.
9. Nebudu mluvit se ženami kromě svátosti smíření anebo jiné duchovní potřeby.
Toto bylo napsáno v roce 1841.
Odkaz 1
Breviář a zpověď Odkaz 2
Budu se modlit důstojně breviář a dám přednost tomu, že se ho budu modlit v kostele, aby to sloužilo jako návštěva Nejsvětější svátosti.
Ke zpovědi budu chodit každých 8 dní a budu uskutečňovat předsevzetí, která si vždycky učiním po každé zpovědi.
Když budu požádán, abych zpovídal věřící a bylo by to urgentní, přeruším modlitbu breviáře a udělám také krátší přípravu nebo poděkování po mši sv., abych mohl udělit tuto svátost.
Když přijdu do sakristie a vím, že budu zpovídat, dřív, než odejdu z pokoje, udělám si krátkou přípravu na mši sv.
Červen 1841. První mše sv: usebrání, poděkování, radost.
První mši sv. jsem sloužil v kostel sv. Františka za Assisi, kde kázal D. Caffasso. Byla velice očekávána v mojí farnosti, kde již dlouho let nebyla sloužena primice; ale dal jsem přednost slavit ji v Turíně bez hluku a můžu říct, že to byl nejkrásnější den mého života. V Memento této mše sv. jsem se zmínil o všech mých profesorech, dobrodincích duchovních i pozemských, zvláště pak D. Calossa, kterého jsem vždy považoval za velkého a znamenitého dobrodince. V pondělí jsem šel sloužit mši sv. do kostela P. Marie Těšitelky, abych poděkoval Panně Marii za nesmírné dary a milosti, které mi získala u svého Božího Syna Ježíše.
V úterý jsem odjel do Chieri
Odkaz 3
slavit mši sv. v kostele sv. Dominika, kde žil můj profesor P. Giussiana, který mě očekával s otcovským přijetím. Během této mše sv. plakal dojetím. Strávil jsem s ním celý den a můžu říct, že to byl den jako v nebi.
Ve čtvrtek, slavnost Těla a Krve Páně jsem uspokojil své krajany, celou mši sv. jsem zpíval a bylo také procesí. Probošt pozval na oběd moje příbuzné, klérus a zástupce vesnice. Všichni pozvání radostně přijali, protože mě velmi milovali a všichni si mysleli, že je to pro moje dobro. Večer jsem se pak vrátil domů.
Odkaz 4
Když jsem přicházel k domu a uviděl jsem místo, kde se mi zdál sen v 9. letech, nemohl jsem zastavit slzy, které se mi řinuly po tváři a řekl jsem si: „Jak nádherné jsou plány Boží prozřetelnosti! Bůh opravdu vzal ze země chudého chlapce, aby ho postavil do čela svého lidu.
(podle Josepha Aubriho – Duchovní spisy Dona Boska - zpracovala
Hanka Koudelková)
(pozn. redakce - tak jsem to dnes stihl za 5 min. zítra)