Duchovní obnova a církevní silvestr v Brumově
Autor: Bohunka Holeňová <bohousek.cz(at)centrum.cz>, Téma: Duchovní cvičení, Vydáno dne: 12. 12. 2006Poslední sobotu před adventem proběhla, jak už se stalo tradicí, duchovní obnova, pořádaná společenstvím Valašsko.
Scházejí se na ní 3 blízká společenství Valašsko, Otrokovice-Zlín a Moravská brána.
Místní členové vytvořili i letos příznivé podmínky v sálu bývalé orlovny. Po tekuté „vstupní antifoně“, vzájemném přivítání se a označení jmény (paměť nám už moc neslouží) se přednášek k zamyšlení zhostil P. Jožka Kopecký st., který ochotně dorazil z Litomyšle.
Jako základ k nim si vybral čerstvou knížku o návštěvě Dona P. Cháveze u nás, ze které čerpal při hovorech o 3 rovinách našeho prožívání – duchovním, ve společenství a v apoštolátu. Děkujeme Jožkovi!
Výborný guláš na oběd předělil přednášky a odpolední program sestávající z posezení a „poklábosení“ u kávy, ale hlavně zpovídání a modlitby růžence. Bylo možné využít služeb 4 zpovědníků - z Jižních svahů, našeho delegáta Johnyho a Jožky. I tak jsme jim dali zabrat snad 4 hodiny, než jsme ze sebe všechno setřásli.
Pěkným vyvrcholením duchovní obnovy pak byla mše sv. v blízkém kostele. Před oltářem již byla nachystána kvanta adventních věnců k zítřejšímu posvěcení.
To však nebyl konec všeho, vždyť do začátku adventu zbývalo ještě několik hodin. Po posilnění se klobáskou bylo možné pokračovat zábavnou částí. Pravdou je, že řady účastníků začaly řídnout. Kulturní vložky se nejprve ujala hudební formace „Sshediway Pleesshoun“. Tato volnočasová aktivita několika našich členů s kladným vztahem k muzice (především z našich „mladých let“) byla oživena po třech letech od premiéry, na základě jedné zkoušky týden předtím (volného času moc nezbývalo) a oněch vzpomínek z mládí. Většina posluchačů však pranic nedbala na občasné kiksy a úlety a mohutně povzbuzovala, též se někteří jali tancovat. Bubeník J. Míček dokonce dostal polibek od „fanynky“ a stovku za čelenku. Orlovnou duněly především songy Katapultu a Olympiku. Řady účastníků posléze ještě více prořídly. Zdálo se, že půlnoci se již pospolu nedočkáme. Avšak zbytku účastníků včetně P. Johnyho Komárka se podařilo v sobě najít ještě energii a tak jsme to při vykládání a zpívání aj trochu přešvihli. Dobré to bylo.
Díky všem, kteří se přičinili, jmenovitě snad alespoň Standovi Strnadovi, který to měl jaksi na triku a poskytl též nocleh po 2 noci Jožkovi.
P.S. Ani ne po týdnu se společenství Valašsko sešlo na měsíčním setkání v nové vsetínské knihovně. Bylo to velmi milé, díky patří (p. ředitelce) Helence a Lubošovi Gajduškovým. Bylo zrovna Mikuláše, tak přišli aj na nás…
Petr Holeňa
Scházejí se na ní 3 blízká společenství Valašsko, Otrokovice-Zlín a Moravská brána.
Místní členové vytvořili i letos příznivé podmínky v sálu bývalé orlovny. Po tekuté „vstupní antifoně“, vzájemném přivítání se a označení jmény (paměť nám už moc neslouží) se přednášek k zamyšlení zhostil P. Jožka Kopecký st., který ochotně dorazil z Litomyšle.
Jako základ k nim si vybral čerstvou knížku o návštěvě Dona P. Cháveze u nás, ze které čerpal při hovorech o 3 rovinách našeho prožívání – duchovním, ve společenství a v apoštolátu. Děkujeme Jožkovi!
Výborný guláš na oběd předělil přednášky a odpolední program sestávající z posezení a „poklábosení“ u kávy, ale hlavně zpovídání a modlitby růžence. Bylo možné využít služeb 4 zpovědníků - z Jižních svahů, našeho delegáta Johnyho a Jožky. I tak jsme jim dali zabrat snad 4 hodiny, než jsme ze sebe všechno setřásli.
Pěkným vyvrcholením duchovní obnovy pak byla mše sv. v blízkém kostele. Před oltářem již byla nachystána kvanta adventních věnců k zítřejšímu posvěcení.
To však nebyl konec všeho, vždyť do začátku adventu zbývalo ještě několik hodin. Po posilnění se klobáskou bylo možné pokračovat zábavnou částí. Pravdou je, že řady účastníků začaly řídnout. Kulturní vložky se nejprve ujala hudební formace „Sshediway Pleesshoun“. Tato volnočasová aktivita několika našich členů s kladným vztahem k muzice (především z našich „mladých let“) byla oživena po třech letech od premiéry, na základě jedné zkoušky týden předtím (volného času moc nezbývalo) a oněch vzpomínek z mládí. Většina posluchačů však pranic nedbala na občasné kiksy a úlety a mohutně povzbuzovala, též se někteří jali tancovat. Bubeník J. Míček dokonce dostal polibek od „fanynky“ a stovku za čelenku. Orlovnou duněly především songy Katapultu a Olympiku. Řady účastníků posléze ještě více prořídly. Zdálo se, že půlnoci se již pospolu nedočkáme. Avšak zbytku účastníků včetně P. Johnyho Komárka se podařilo v sobě najít ještě energii a tak jsme to při vykládání a zpívání aj trochu přešvihli. Dobré to bylo.
Díky všem, kteří se přičinili, jmenovitě snad alespoň Standovi Strnadovi, který to měl jaksi na triku a poskytl též nocleh po 2 noci Jožkovi.
P.S. Ani ne po týdnu se společenství Valašsko sešlo na měsíčním setkání v nové vsetínské knihovně. Bylo to velmi milé, díky patří (p. ředitelce) Helence a Lubošovi Gajduškovým. Bylo zrovna Mikuláše, tak přišli aj na nás…
Petr Holeňa