Východočeská spolupracovnická pouť

Autor: Milan Jandáček <jandmil(at)seznam.cz>, Téma: Salesiánská rodina, Vydáno dne: 01. 09. 2007



Kdo chtěl, mimo jiné, shlédnout, jak vypadá diecézní středisko mládeže "Vesmír“ po renovaci, přijel v neděli 26.8. 07 na pouť východočeských salesiánů spolupracovníků, jehož pořádání si letos vzalo na starost MS Metuje.
Nedělní rádo zahájila mše sv. celebrovaná otcem Tomášem, který už celý rok působí na Vesmíru jako vedoucí týmu.
Mše sv. u SV Maří Magdaleny

Po té jsme se auty i pěšky přemístili do „vesmírného areálu“. V kostele sv. Matouše je instalovaná výstava. Na Jehlanovitých panelech jsou umístěny historické fotografie kraje Orlických hor. Na několika panelech je znázorněn život a činnost Vesmíru.
Výstava ve sv. Matouši

Jakmile jsme se v areálu všichni sešli, otec Tomáš nás pozval dovnitř na čaj a povídání o historii střediska, zpestřený exkurzí. Mnozí z nás zde byli po rekonstrukci poprve a někteří poprve vůbec. Povídání i vlastní prohlídky byly velmi zajímavé a tak nám čas hezky uběhl až k obědu, který nám připravili přítomni členové týmu. Výbornou slepičí polévku a čínu.
O. Tomáš vypravuje

Pozorní posluchači

Pozorní posluchači

Pozorní posluchači

Odpoledne pak se po okolí areálu rozběhly tradiční hry. Větší děcka vedená Maruškou Šimonovou vytvořila vlastní společenství a pro ty malé děti bylo připraveno sedm disciplín. Kdo prošel všechny, odnesl si Upomínkový list a věcnou odměnu. všechny disciplíny absolvovbaly všechny děti, takže všichni byli vítězi s odměnou.
Naše mládež

Děti malují

Prolézací pytel

Velmi rádi jsme mezi sebou přivítali o. Jožku Kopeckého, který byl duchovním osvěžením této pouti. Po celý den se nám věnoval individuálně podle potřeby. Odpoledne, před tím, než jsme se rozloučili a rozjeli do svých domovů, nám při čaji a kávě pohovořil o prázdninových akcích pořádaných pro naši dospívající mládež.
Jožka ve službě

V tak hezkém kolektivu, který se na naší letošní pouť sešel jsme pořídili malé kolečko novinek o našich rodinách a modlitbu za šťastnou smrt. Byla to zase jedna ze skvěle prožitých nedělí mezi přáteli stejného smýšlení, se kteými se můžeme podělit o své starosti i radosti. Na takovéhle chvíle se vždy moc a moc těšíme a ještě se nestalo, aby nás očekávání zklamalo.
Společně jsme se rozloučili a požehnání na cestu jsme od o. Tomáše dostali v kostele sv.Matouše.
Sv. Matouš zvenčí

Sv. Matouš zevnitř

Hana a Milan Jandáčkovi