Spolupracovnické sliby pohledem z inkubátoru

Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 19. 10. 2007

Pro ty, co pravidelně sledují tyto stránky, není novinkou, že na neděli 14. října byly v severočeském společenství naplánované sliby tří nových salesiánů spolupracovníků. A jak bylo v plánu, tak se i stalo. Ve společenství Severní Čechy je od této neděle o tři spolupracovníky – Pavlu, Romana a Vendulku – více. A protože pro mne možnost být na těchto slibech přítomna byla úžasným zážitkem, zkusila jsem vše zaznamenat ze svého pohledu.

Z Teplic jsme za mlžného rána vyjeli v jednom autě s manželi Janštovými a Pekárkovými (každý, kdo je zná, jistě tuší, že samotná cesta byla neopakovatelným zážitkem). Jarda Janšta nás mlhou provezl naprosto bezpečně a chvilku po půl jedenácté jsme dorazili do lůna Lužických hor, podzimem zkrášleného Jiřetína pod Jedlovou. Opustili jsme automobil a vyrazili do kláštera Kongregace dcer Božské lásky. V jejich zdech se po čtyři dny odehrávala duchovní cvičení pod vedením otce Ladislava Heryána. Ve zdech kláštera již bylo živo. Sjelo se zde celé severočeské společenství i mnoho hostů, v jídelně se chystalo bohaté agapé, ti, co byli v Jiřetíně poprvé, si zvědavě prohlíželi budovu a postupně se začala zaplňovat kaple ve třetím patře. Když byla kaple úplně plná, ve čtvrt na dvanáct (přesně podle itineráře) začala mše. Spolu s otcem Heryánem jí sloužili bratři salesiáni z teplické komunity – Václav Čunek a Ladislav Nádvorník. Kázání otec Ládis začal vyprávěním z trutnovského rockového festivalu. Rockové festivaly moc nenavštěvuji a tak jsem zpozorněla až ve stejné chvíli jako účastníci vzpomínaného festivalu, tedy ve chvíli, kdy otec řekl, že všechno je to o lásce. A tak otec vyprávěl o té Lásce a o zázraku, díky kterému nám, malým a hříšným smrtelníkům, je dána možnost slibovat Bohu. Poutavé kázání zakončil písní One od U2 (během které jsem si řekla, že možná začnu poslouchat U2 a asi bych měla zapracovat na své angličtině). A pak už tu byl prostor pro sliby. Krom slibů třech nových spolupracovníků došlo i na obnovu slibů celého místního společenství, ale také manželských slibů sekretáře ACS Jiřího Mácy a jeho ženy, kteří spolu od uzavření manželské smlouvy prožili již 25 let. Celá mše i se sliby byla přesně taková, na jaké se nezapomíná. Setkání s Kristem v láskyplném společenství, chvilky radosti i zamyšlení, troška dojetí, vše kořeněno hudebním doprovodem scholičky, která se sehrála během duchovních cvičení. No a po mši následoval výborný segedín od sestřiček a setkání pokračovalo ještě dál v radostném duchu, ale naše osádka se již musela rozloučit a zamířit zpět do Teplic.
Na závěr bych asi měla vysvětlit ten inkubátor. S naším místním společenstvím (tedy zejména s jeho teplickou částí) se blíže poznávám od letošního jara. Asi před měsícem jsem se také zúčastnila setkání s Donem Klementem u nás na faře, který se zajímal o život našeho společenství a když hledal slova pro formaci, aspirantát, apod... použil právě výraz „inkubátor“. No a nebyli by to naši milí tepličtí spolupracovníci, aby se toho nechytili. Tak od toho večera jsem spolupracovník v inkubátoru...

... přeji a vyprošuji (nejen našemu webu) vše dobré,
Gábina Šťastná, Teplice