Adventní duchovní obnova v Olomouci
Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Rubrika formačního snažení, Vydáno dne: 07. 12. 2009V sobotu 5. prosince se v Olomouci uskutečnila duchovní obnova pro salesiány spolupracovníky a jejich přátele. Již před devátou hodinou se začal plnit přednáškový sál dominikánského kláštera příchozími a přijíždějícími spolupracovníky z Olomoucka, Prostějovska a Šumperska (nevím přesný počet, ale účast byla velmi hojná, tipovala bych kolem čtyřiceti účastníků).
Se všemi se velmi srdečně vítal Jožka Šplíchal, SDB, který měl pro nás připraveny dvě dopolední přednášky na jednotlivá tajemství radostného růžence.
Duchovní obnovu jsme společně zahájili modlitbou ranních chval, pak nám Jana a Pavel Lexmaulovi, kteří celou duchovní obnovu moderovali, předestřeli program dne a pár technických podrobností. Pak už jsme se všichni pozorně zaposlouchali do přednášek. Ráda bych z těchto přednášek zmínila pár bodů, které mi utkvěly v paměti (a na papíře). Doufám jen, že nebudu Jožku příliš dezinterpretovat :-).
První tajemství „kterého jsi Panno z Ducha svatého počala“ – je důležité snažit se „být oslovitelní, otevření“ pro Boží slovo. Tato otevřenost je ochota vzdát se v každé chvíli své touhy po zabydlenosti, lpění na vlastních představách.
Druhé tajemství „s kterým jsi Alžbětu navštívila“ – naše velikost není v tom, jak dokážeme plnit své vlastní představy, ale jak dokážeme brát za své Boží plány. Maria přináší Alžbětě radost – co přinášíme my sami druhým?
Třetí tajemství „kterého jsi v Betlémě porodila“ – Maria má odvahu přijmout podmínky svého života, podmínky, za kterých se rodí Kristus (nepohodlí cestování, chlév…). My se často snažíme měnit podmínky tak tvrdohlavě, až se nám ztrácí samotný cíl, kterého chceme dosáhnout.
Čtvrté tajemství „kterého jsi v chrámě obětovala“ – Maria přináší své dítě Bohu podle předpisů. Odevzdání našeho „díla/dítěte“ Bohu z nás snímá věčné starosti. Nezáleží totiž jen na nás samotných, ale vše vzniká za aktivní účasti Boha.
Páté tajemství „kterého jsi v chrámě našla“ – naše „dílo/dítě“ se stává na nás nezávislé, žije vlastním životem, je to i pro nás příležitost, která nás může uschopnit k nové plodnosti, k novým příležitostem.
Mezi přednáškami byla krátká přestávka pro občerstvení, při které se nám moc nedařilo dodržovat silencium :-). Ve dvanáct hodin jsme společně prožili krátkou adoraci a zpytování svědomí v kostele. Po dobrém obědě byla pro všechny možnost svátosti smíření a v mezičase jsme se pomodlili, jak jinak, než radostný růženec, a sdíleli se s ostatními o naše radosti a starosti.
Duchovní obnovu jsme zakončili společnou mší svatou v kostele, která byla zvlášť slavnostní pro ty, kteří vstoupili (někteří již pře nějakým měsícem) do předaspirantátu (Jarka a Jarda Štaflovi, Mirka a Václav Hanákovi, Petra a Marek Navrátilovi, Jiřka a Vítek Forbelští, Majka a Bob Selučtí). Na závěr mše svaté jsme poděkovali také Jožkovi a kdo chtěl, mohl se ještě chvíli zdržet a v sále se posilnit před cestou namazanými chleby.
Musím říct, že se nám (mně a mému manželu Dominikovi) tato duchovní obnova líbila a byla pro nás velmi oslovující – jsme moc rádi, že jsme se jí mohli zúčastnit.
Pro všechny nepřítomné - Katka Opatrná
Se všemi se velmi srdečně vítal Jožka Šplíchal, SDB, který měl pro nás připraveny dvě dopolední přednášky na jednotlivá tajemství radostného růžence.
Duchovní obnovu jsme společně zahájili modlitbou ranních chval, pak nám Jana a Pavel Lexmaulovi, kteří celou duchovní obnovu moderovali, předestřeli program dne a pár technických podrobností. Pak už jsme se všichni pozorně zaposlouchali do přednášek. Ráda bych z těchto přednášek zmínila pár bodů, které mi utkvěly v paměti (a na papíře). Doufám jen, že nebudu Jožku příliš dezinterpretovat :-). První tajemství „kterého jsi Panno z Ducha svatého počala“ – je důležité snažit se „být oslovitelní, otevření“ pro Boží slovo. Tato otevřenost je ochota vzdát se v každé chvíli své touhy po zabydlenosti, lpění na vlastních představách.
Druhé tajemství „s kterým jsi Alžbětu navštívila“ – naše velikost není v tom, jak dokážeme plnit své vlastní představy, ale jak dokážeme brát za své Boží plány. Maria přináší Alžbětě radost – co přinášíme my sami druhým?
Třetí tajemství „kterého jsi v Betlémě porodila“ – Maria má odvahu přijmout podmínky svého života, podmínky, za kterých se rodí Kristus (nepohodlí cestování, chlév…). My se často snažíme měnit podmínky tak tvrdohlavě, až se nám ztrácí samotný cíl, kterého chceme dosáhnout.
Čtvrté tajemství „kterého jsi v chrámě obětovala“ – Maria přináší své dítě Bohu podle předpisů. Odevzdání našeho „díla/dítěte“ Bohu z nás snímá věčné starosti. Nezáleží totiž jen na nás samotných, ale vše vzniká za aktivní účasti Boha.
Páté tajemství „kterého jsi v chrámě našla“ – naše „dílo/dítě“ se stává na nás nezávislé, žije vlastním životem, je to i pro nás příležitost, která nás může uschopnit k nové plodnosti, k novým příležitostem.
Mezi přednáškami byla krátká přestávka pro občerstvení, při které se nám moc nedařilo dodržovat silencium :-). Ve dvanáct hodin jsme společně prožili krátkou adoraci a zpytování svědomí v kostele. Po dobrém obědě byla pro všechny možnost svátosti smíření a v mezičase jsme se pomodlili, jak jinak, než radostný růženec, a sdíleli se s ostatními o naše radosti a starosti.
Duchovní obnovu jsme zakončili společnou mší svatou v kostele, která byla zvlášť slavnostní pro ty, kteří vstoupili (někteří již pře nějakým měsícem) do předaspirantátu (Jarka a Jarda Štaflovi, Mirka a Václav Hanákovi, Petra a Marek Navrátilovi, Jiřka a Vítek Forbelští, Majka a Bob Selučtí). Na závěr mše svaté jsme poděkovali také Jožkovi a kdo chtěl, mohl se ještě chvíli zdržet a v sále se posilnit před cestou namazanými chleby.
Musím říct, že se nám (mně a mému manželu Dominikovi) tato duchovní obnova líbila a byla pro nás velmi oslovující – jsme moc rádi, že jsme se jí mohli zúčastnit.
Pro všechny nepřítomné - Katka Opatrná