Milí přátelé,
ráda bych se s vámi podělila o mimořádně krásný zážitek lidského společenství, který jsme měli možnost zažít o víkendu 8.května u Lenky a Pepíka Pešatových v Loužnici v Jizerských horách. Kdo znáte Lenku a Pepíka, nemusím ani nic víc dodávat, neboť být s nimi je pro člověka natolik povzbuzující, že to samo o sobě stačí, aby si i odnesl kousek domů z toho jejich zvláštního vyzařování. Pro mě je to vždy hmatatelné svědectví jejich důvěry v Boží Prozřetelnost, prosté tiché víry a přirozené, neokázalé lásky.
Až tato slova budou číst, vím, že mě budou Pešaťáci kamenovat, ale ruku na srdce, kdy, kde a jak často se máme my ostatní možnost takto někde občerstvit? Je jasné, že jen oni vědí, co všechno znamená žít běžný život v horách, na vozíku a se čtyřmi velmi činorodými dětmi a s příjmy, které určuje stát.
O víkendu 8.května se u nich konala brigáda na přípravu dřeva na následující zimu. Brigáda nemá nikdy velkou publicitu, můj muž Petr s Pepíkem určí datum a pak už se to dozví pár věrných nadšenců. A to doslova, neboť někteří brigádníci Radek Wilczek se synem Honzou přijedou až z Ostravy. Vstávají v sobotu ve 2 hod. ráno, nasednou na vlak a v 9 hodin už kácí stromy v Loužnici.
Ostatní se přihlásí většinou nahodile, tak jak se to od někoho dozví a hlavně mají –li chuť přiložit ruku k dílu. I oni si ráno přivstanou a v 8 hodin jsou už na place.
Tento rok se brigády zúčastnilo kolem 35 lidí, z toho byla polovina dětí, velkých i malých.
Brigáda se vyznačovala velkou akčností. Za ta léta mají už Pešatovi vytvořen velmi synchronizovaný systém všech potřebných činností, od vaření, svozu brigádníků, kácení, štípání, svážení dřeva, skládání, ale i nezapomínají na přirozený čas sdílení, odpočinek, relaxaci, modlitbu a duchovní hodnoty. Nikdy nezapomenou na drobné dárky pro každého. Tento rok to byla výborná domácí slivovice a Lenkou vyrobené překrásné korálkové náramky.
Děkuji Lence, Pepovi a jejich dětem, že nám každoročně umožňují prožít moc pěkné společenství. Že my dospělí a naše děti si můžeme společně vedle sebe trochu zamakat, zažít se spolu jinak, poznat se a popovídat si s ostatními, na vlastní oči vidět mocné údery sekyrou Janka Ihnáta, prožít mši svatou pod širým nebem.
Kdo chcete, podívejte se na fotografie z této akce.
Stáhnout si je můžete na
http://janzurova.rajce.idnes.cz/nastenka.
Příští rok s Boží pomocí zase na shledanou.
Lída Janžurová
Společenství ASC Praha Střed