Don Bosko vkládal velkou
důvěru v uctívání Ježíše v Eucharistii a spoléhal na pomoc Panny
Marie. Mně osobně dala dost podnětů k rozjímání Encyklika Jana Pavla II, ECCLESIA DE EUCHARISTIA. Z její šesté kapitoly – ve škole Marie, „
ženy eucharistie“ bych citoval některé myšlenky.
Svatý otec píše: Chceme-li
důvěrný vztah, který poutá církev k eucharistii, v celém jejím
bohatství, nesmíme zapomínat na Marii, Matku církve a její vzor.
Ke svatému přijímání přistupujeme
často a jako katolíci věříme, že je v hostii přítomen Ježíš. Ale ve
skutečnosti náš rozum nechápe a srdce nevnímá. Svatý otec nám ukazuje cestu.
Mystérium fidei! Je-li eucharistie tajemstvím viry, které
natolik přesahuje náš rozum, že se musíme zcela svěřit Božímu slovu, nikdo nám
nemůže být oporou a vůdcem v podobném postoji tak jako Maria….Svou
mateřskou starostlivostí prokázanou na svatbě v Káně Galilejské jako by
nám říkala: „Neváhejte a důvěřujte v mého Syna. On byl sto proměnit vodu
ve víno, a stejně je také schopen učinit z chleba a vína své tělo a svou
krev…
… V jistém smyslu žila Maria svou
eucharistickou víru ještě dříve, než byla eucharistie ustanovena, už tím, že
poskytla své panenské lůno k vtělení Božího slova…
Jan Pavel II. s odvahou
jemu vlastní klade vedle sebe Mariino početí Božího syna a skutečnost, když
přistupujeme ke svatému přijímání. Svými slovy nám určitě chce pomoci
k hlubšímu a niternějšímu prožívání eucharistie.
Existuje ostatně hluboká analogie mezi „fiat“, pronesené Marií v odpověď
na andělova slova „amen“, které
pronáší každý věřící, když přijímá tělo Páně. Od Marie se vyžadovalo, aby, aby
věřila, že ten, kterého počala „působením Ducha svatého“, je Boží syn…Dále se píše, že máme věřit, že týž Ježíš, Syn Boží a Syn Mariin, se
zpřítomňuje s celým svým boho-lidským bytím pod způsobami chleba a vína.
„Blahoslavená, která jsi uvěřila“(Lk
1.45); Maria v tajemství Vtělení předjímala také eucharistickou víru
církve. Když při navštívení nese v lůně Slovo, jež se stalo tělem, stává
se jakoby „ svatostánkem“ – prvním svatostánkem v dějinách -, kde Syn
Boží, lidským očím neviditelný, se nechá zdravit Alžbětou, jako by téměř
„vyzařoval“ své světlo skrze Mariiny oči a hlas.
Svátek Zvěstování a slova Jan
Pavla II. nás mohou vést ke snaze lépe prožívat eucharistii a prosit Pannu
Marii aby nám svou přímluvou pomáhala přijímat Ježíše tak jak ho přijala ona.
A uchvácený Mariin pohled, když
kontempluje tvář sotva narozeného Krista a když ho tiskne ve své náruči, není
to snad nevyrovnatelný vzor lásky, jímž se má inspirovat naše přijímání
eucharistie?