Příprava dřeva u Pešatů

Někdy se u ASC teskní po starých dobrých časech, kdy se v místním společenství probíraly i ekonomické otázky a kdy se všichni znali. Dnes, kdy všechno běží rychle a lidé se možná léta scházejí a neznají se a na investování do vztahů nemají čas ani sílu. Často se jim nechce ani na měsíční setkání. To je problém je i v Itálii, kde jsou tisíce ASC a mnozí se po slibném začátku v místním společenství už léta vůbec neukázali. Tady platí stará křesťanská zkušenost, že nejvíc dostane ten, kdo nejvíce dal a v kom žije Boží láska tak ten se nikdy nezastaví a je vynalézavý. 

 

U koho při vstupu do ASC hrály jenom lidské důvody, tak ty časem pohasnou a takový člověk neví proč by se angažoval, když mnoho lidi nic neděla a mají se dobře. Tam kde víra roste, tam roste i aktivita. Když před patnácti léty objevili Josefovi Pešatovi nemoc, která ho dostala na invalidní vozík tak se někteří rozhodli pomoci jim tím, že jednou za rok udělali brigádu a zabezpečili jim dřevo na zimu.

I tento rok se jako po mnohé jiné roky sešli nadšenci, kteří mají chuť a schopnost pomoci při přípravě dřeva. Radek Wilczek jezdí z Havířova poctivě každý rok. Dřevo se těží u jejich přátel ze soukromého lesa a tady to platí jako u každého dřeva: „Zahřeješ se dvakrát“. Jednou když ho těžíš, řežeš a štípeš a podruhé když ho dáš do kamen.

Myslím si, že každá pomoc by měla i bolet. Mnozí se zapotili, protože už nejsou tak mladí, aby s takovým kusem dřeva běhali, jak to dělali dříve. Pešatovi vlastní ostatky svatého Františka Saleského a tak nakonec je jejich uctívání a požehnání s nimi.