Salesián spolupracovník se svěřuje Panně Marii Neposkvrněné a Pomocnici, jako své průvodkyni, která ho vede při naplňování jeho apoštolského povolání…

…Pro salesiánskou spiritualitu je charakteristické každodenně svěřovat všechno do rukou Panny Marie.  
    (Stanovy čl.14, § 3.)
 

Při letošní novéně budeme myslet také na situaci Pavla Kvapila, aby začínající soudní proces přežili fyzicky i psychicky ve zdraví.
Ať Pavla a jeho rodinu Pán provází tímto obtížným obdobím a dá jim sílu svědčit o Jeho lásce v každé situaci.

Prosíme, podle svých možností, přidejte nějakou modlitbu, např. "Pod ochranou tvou se utíkáme ..." nebo desátek růžence, popřípadě celý růženec.

 

Text novény ke stažení v PDF >>

 

---

Novéna k Neposkvrněné Panně Marii

 

 

Vstupme do chudého domu v Nazaretě: je to dům našich nejhezčích vzpomínek, je to dům našich počátků, je to dům, kde Maria řekla své rozhodné "ano" pro všechny: "ano", které přetrhlo řetěz našich "ne" a otevřelo Bohu cestu, aby přišel k nám. Znovu si poslechnu vyprávění o tomto nádherném "ano" a nechme ho vstoupit do našeho srdce, aby se stalo i naším "ano". 

Z Evangelia podle Lukáše (1, 26-38)

Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“ Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel. 

Maria, Ženo rozhodného "ano", ze všech cest světa přicházíme k tobě a přinášíme si v srdci živou nostalgii po tváři: po tváři Matky. Ty jsi Matka. Tvé pokorné "ano" dané Bohu udělalo tvůj dům Domem Věčnosti, a nám navždy dalo Bratra se jménem Emanuel, "Bůh s námi"! Maria, vypros nám, aby i v nás rostlo srdce dítěte, které se s důvěrou drží ruky svého Boha, aby se vrhlo do jeho náruče, která uhasí každý strach a zaplaví nás klidem. Ó, Maria, nauč nás tvému "ano". 

Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
Vrať se ke svému "životnímu ano" a poděkuj Bohu za všechno, co ti "stonásobně" za něj dal. Ať tvé dnešní "ano" Božím výzvám a výzvám bližních jsou ochotná a radostné. 

 

Maria a Josef, jako každý snoubenecký pár, snili o své budoucnosti. Ale ze snů svého života nevyloučili Boha: vzývali ho, hledali ho, čekali ho s průzračnou důvěrou.
A Bůh vstoupil do snů jejich života se svým Božským snem: sen Boha se stal plánem života pro Marii a Josefa.
To by se mělo stát v životě každého: důvěra se stane opravdu hudbou, která nás naučí zpívat životem Bohu slávu a udělá nás šťastnými. 

Z evangelia podle Matouše (1,18-25) 

Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: ‚Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘. Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš. 

Maria, se srdcem plným důvěry chceme kráčet, dokonce běžet po silnicích Lásky, ale egoismus zatěžuje naše kroky. Chceme zpívat hymnus radosti, ale známe jen pár slov ... Veď nás, Maria, po Božích cestách poznamenaných tvými poslušnými šlépějemi a tichými šlépějemi Josefa. 


Maria a Josefe, promlouvejte k nám, ale i k mladým dnešní doby, osvobozujte nás od smutného života bez ideálů, osvoboďte nás od prázdné existence bez cíle a neschopnosti snít o budoucnosti naplněné naší angažovaností se pro dobro. 


Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
Najdi si čas zamyslet se nad svými touhami a plány: těmi krátkodobými, ale i těmi "delšími" a upřímně hledej odpověď, jestli ses při nich s otevřeným srdcem ptal i na názor Pána. Nenech se dnes zaskočit neočekávanými situacemi, ale hledej v nich Boží znamení. 

 

 

V Betlémě se událo neuvěřitelné: Všemohoucí se stal malým, Věčný vstoupil do námah našich dnů, nekonečně Šťastný se stal blízkým nám, kteří jsme ztratili radost. Betlém je dům radosti, protože tam je Bůh. Ale pokud bychom vzali Boha, Betlém by se znovu stal pouze chudou a bídnou stájí: nikdy na to nezapomeneme! 

Z Lukášova evangelia (2,1-14) 

Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ 

Pane, zatímco čas přemáhá všechny naděje, Ty zůstáváš jedinou Nadějí. Zatímco bohatství stále více odhaluje svou nestálou a neuspokojivou tvář, Ty znovu překvapuješ svým neslýchaným návrhem chudoby v Betlémě. Pane, narozený v Betlémě, městě naší chudoby, dnes se postavíme vedle Marie, abychom tě kontemplovali jejím pohledem, abychom konečně mohli zakusit štěstí s Tebou, Chudým z Betléma, jsi Jediným, který ještě dokáže vykouzlit úsměv na naší tváři. 

 

Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
Chudoba nás dělá dědici věčných dober. Najdi si čas zamyslet se nad tvou chudobou: chudobou materiální, ale i chudobou v tom po čem toužíš. Zkus se dnes s někým ochotně podělit, nezáleží, jestli to budou věci materiální, čas, zájem, schopnosti nabídnuté ve službě.

 

Bůh, když vstoupil do našeho světa, přímo zakusil náš egoismus a naši aroganci. Jakmile se narodil, musel se vydat na cestu vyhnanství a zakoušet nepohodlí uprchlíků a nejistotu migrantů. Tím nás ujistil, že v každé situaci je Bůh přítomen. A kde je Bůh, srdce je svobodné i kdyby nám spoutali řetězy ruce i nohy. 

Z evangelia podle Matouše (2,13-15) 

Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“ On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: ‚Z Egypta jsem povolal svého syna.‘ 

Maria, Josefe, vidím vás chudé a bezbranné na namáhavé cestě z Betléma do dalekého Egypta. Snad jste se ptali "proč?" Proč Všemohoucí utíká před bídnou mocí světského vladaře? Naučili jste se na vlastní kůži, že Bůh je mírný, že Bůh vítězí snášejíc utrpení: ale jeho vítězství je jisté. Totiž, kde je dnes Herodes? Kde jsou dnes mnozí tyrani, kteří si mysleli, že drží v rukou historii? Všichni zmizeli jako ranní mlha. 
Maria, Josefe, přimlouvejte se za nás, abychom vás následovali na cestě víry, která se neptá Boha, ale ho následuje s odvahou, pokorou a nadějí. 

Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
Dnes si najdi čas pomalu a uvědoměle se pomodlit Vyznání víry, a prosit Pána, aby rozmnožil tvou víru. 

 

 

Bůh není projekt, který můžeme držet v hrsti s jistotou, že ho nikdy neztratíme. Bůh je Láska a láska nás stále přesahuje: je třeba především každý den udělat krok vstříc Lásce, každý den vykročit směrem k ní, jinak se vzdálí a zmizí, za naším horizontem.
Maria a Josef zakusili tu pronikavou bolest, když neměli Ježíše mezi sebou, hned se stali neúnavnými hledajícími Boha, a když ho našli, pochopili, že Bůh musí být hledaný každý den. 

Z Lukášova evangelia (2,41-52) 

Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma. Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem. A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli. Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými. Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě. Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky. Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí. Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“ Ale oni jeho slovu neporozuměli. Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci. A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem. 

Maria, Josefe! Jak mučivou bolest zakoušela vaše srdce, když jste zjistili, že Ježíš nebyl více mezi vámi: že se vzdálil, vydal se jinou cestou. Bez váhání jste se shodli: "Je třeba hledat Ježíše, je třeba ho najít, nemůžeme bez něj žít." Cesty Jeruzaléma viděly vaše ustarané tváře, viděly vaše odhodlání hledat Ježíše, kamkoliv by šel. Stejně musíme dělat i my. Každý den jsme pozváni znovu říci "ano" naší víře, každý den jsme povoláni obnovit naši příslušnost Ježíši, každý den jsme pozváni hledat Ježíše a neunavit se v tomto našem hledání. 

 

Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
Dnes budu hledat Ježíše v bratřích a sestrách, které potkám; v rozhodnutích, kterým se musím podřídit; v neočekávaných situacích, které překříží mé plány… Jeho hlas budu poslouchat v Jeho Slově; v prosbách bližních; v hlase vlastního svědomí.

 

 

Během svatební oslavy chybělo víno. Co to znamená? Znamená to, že nyní, nebo později přijdou momenty, v nichž se radost vytratí ze srdcí, nuda a všednost ukáže svou šedou tvář a nám se bude zdát, že vše se nečekaně změnilo.

Je možné začít znovu? Je možné navázat přetrženou nit na klubku našeho života? Maria nemá pochybnosti: zasáhne, prosí, přednese nepříjemnou situaci před Ježíše bez přehnaných nároků, ale s úpěnlivou pokorou, která otevře cestu Bohu a udělá ho znovu blízkým. A tak se voda přemění na víno. 

Z Janova evangelia (2,1-11) 

Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“ Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 

Maria, ty jsi zachránila radost novomanželů. Oni představují každou rodinu, která se nečekaně ocitne ve tmě a nevidí obrysy budoucnosti. Maria, ty jsi ukázala cestu, jak vyjít ze smutku a najít radost z přebývání spolu. "Udělejte všechno, co vám řekne!" - to je tajemství, to je východisko, to je "spínač", který znovu zažehne světlo. Maria, nauč nás poslouchat Ježíše s jednoduchostí a poddajností tvého srdce stále otevřeného na Jeho světlo. 


Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
Přednes Ježíši v modlitbě rodiny, které ztrácejí světlo, radost a víru; nakolik můžeš, podpoř tuto tvou modlitbu obětí, postem, konkrétním dobrým skutkem ….

 

Ježíš před tím, než zanechal svět, chtěl nám dát dar: dar své přítomnosti, své blízkosti, dar své Lásky, která se stane Chlebem naší existenci chudé na lásku. Během poslední večeře řekl: "Toto je moje Tělo. Toto je moje krev."

Maria byla pravděpodobně přítomna v pozadí sálu a zakoušela chvění, když slyšela Ježíšova slova: to Tělo je i jejím tělem, ta Krev je i její krví. Maria je přítomna při každé Eucharistii: její mateřství sahá až k oltáři, aby se vložila do oběti spolu s Kristem. 
 

Z evangelia podle Matouše (26, 26-29) 

Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“ 

Ó, Maria, Kolébko velkého Tajemství! Ve tvém čistém lůně se udála nejvíce nemyslitelná ale i nejvíce nevyhnutelná skutečnost: Bůh v Tobě se stal Dítětem a sdílel cestu našeho lidského dobrodružství. 
Tvá historie, Maria, je propletená s historií Krista, dokonce je propletená s historií každého jednoho z nás. Když přistupujeme k Eucharistii, nemůžeme zapomenout, že toto Tělo se narodilo z tvého lůna; nemůžeme zapomenout, že tato Krev vylitá z lásky je darem tvé lásky Matky. 
Pomoz nám, Maria, aby v našich očích zářilo přikázání lásky. Tak uskutečníme eucharistickou touhu Ježíše: "To čiňte na mou památku." 


Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
Eucharistie z nás dělá jedno tělo. Zvol si konkrétní skutek, kterým přispěješ dnes k budování "jednoho těla" ve své rodině, komunitě, společenství. Ať tvé konání podpoří modlitba před Eucharistickým Kristem.

 

 

V hodině kříže, jak se to často stává, všichni utečou. Kříž je zkouškou Lásky a kdo neumí milovat, uteče. Maria zůstala u Ježíšova kříže, protože věřila, že kříž není prohrou Boha, ale počátkem jeho vítězství.

Kříž je láska Boha naroubovaná do historie naší zloby, aby ji uzdravila a zachránila všemohoucností odpuštění. Maria stála u kříže a její láska Matky se spojovala s láskou a obětí jejího Syna: gesto, které nebude moci být nikdy popřeno. 
 

Z Evangelia podle Jana (19, 25-30) 

U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě. Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu, skonal. 

Matko, ty jsi poznala bolest, ale přemohla jsi ji svou láskou. Následovala jsi šlápoty Ježíše Krista a nezastavila ses ani, když jsi viděla, že směřují ke kříži. Ty jsi uvěřila v lásku Boha, ty jsi uvěřila, že dobro, i když ukřižované, zvítězí a vstane z mrtvých.
Vezmi nás za ruku a veď nás po cestách evangelia, aby každá naše bolest mohla rozkvést nadějí, abychom s malými a chudými celé země mohli zpívat Magnificat v očekávání velkého nebeského svátku. 


Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
Udělej skutek lásky vůči tomu, kdo prožívá bolest: potěš zarmouceného, nasyť hladového, všimni si nepovšimnutého, navštiv nemocného, promluv se k žebrákem, nezapomeň na opuštěného… 

 

 

Apoštolové ve večeřadle byli hrstí pšeničných zrn určených pro rozsáhlá pole světa: vše se zdálo nepřiměřené. Ale Apoštolové očekávali toho, který nemožné udělá možným: očekávali Ducha Svatého, kterého Ježíš přislíbil. A očekávali s Marií. 

Přítomnost Marie jim dodávala důvěru, krotila rivalitu, vychovávala je k živé a trpělivé víře. Přišel Duch svatý! A Evangelium se začalo rozlévat do světa. Začalo se s hrstí pšeničných zrn, s vojskem chudých mužů bez zbraní, bez peněz. A přesto se uskutečnil zázrak a stále se může uskutečňovat. 

Ze Skutků apoštolů (2,1-4) 

Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. 

Maria, ty jsi viděla apoštoly vyjít z Večeřadla se srdcem plným radosti, s hořící touhou vyprávět všem o lásce Boha, která byla zasazena jako Kříž v tvrdé zemi světa.
Maria, ty jsi slyšela první zvolání radosti: "Kristus vstal z mrtvých!" A tvé mateřské srdce zajásalo a rozšířilo se pro nové horizonty mateřství. Ty ode dne Letnic, modlící se kráčíš po cestách světa, kde apoštolové neúnavně ohlašují evangelium. 
Maria, potřebujeme víru počátků. Zaveď nás do Večeřadla pokory a chudoby, abychom svá srdce mohli otevřít pro vanutí Ducha a pak nově vykročit jako misionáři tajemství jediné radosti, která existuje: Krista, tvého Syna. 


Pod ochranu tvou…

Předsevzetí:
"Ovoce Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost." (Gal 5, 22-23) Dnes si vyber jedno ovoce Ducha a snaž se vědomě ho žít v okolnostech dne. 

 

 

                Převzato z www.skolskesestryosf.rehola.sk   (upraveno)