Děkuji :

Dříve bych napsala milí salesiánští spolupracovníci - po prožitých společných 10-ti dnech píši - naši milí příbuzní z našeho společenství ! a z celé salesiánské rodiny !

Když jsem byla dnes ráno vzbuzená naším sluníčkem budíčkem Jakoubkem, tak první pohled v naší kuchyni padl na fotku Jiříka, kterou jsme si včera z kostela odnesli na stěnu kuchyně u našeho stolu. A musela jsem se usmát...
Proto přijměte moje poděkování za nádherné včerejší společenství, za Vaši ochotu, velmi rychlou a neuvěřitelně praktickou pomoc, buchty, guláš na dnešní oběd ( a asi i na zítřejší), čaj i s cukrem na dodání energie, jakoukoliv nabízenou pomoc, za Vaše obdarování, úsměvy, pohledy do očí, objetí a taky za Vaše zmrzlé ruce, které jsou vyjádřením Vaší oběti a Vašeho nasazení!
Jsem Vám všem nesmírně vděčná!
Věřím, že náš syn Jiřík je neskonale šťastný a že v nebi tleská a tančí RADOSTÍ.
Svoje poděkování za Vás vkládáme každý večer do modlitby za všechny naše známé, příbuzné, přátele a dobrodince.
Tak prostě přijďte někdy jen tak na čaj....všichni jste srdečně zváni! Jiříkovým uvolněným místem u stolu má teď své místo u nás každý z Vás, kdyby nás potřeboval...objímáme Vás na dálku – a teď už víte, že u nás má už každý z Vás papuče ...
za celou naši rodinu,

dana žižkovská
(dana.zizkovska@centrum.cz)

V Brně, 12.1.2008