"Blažení, kdo umírají ve spojení s Pánem"

Milí přátelé,
uběhl zase týden a babička Olinka (moje maminka) je na "pravdě boží". Měla krásný pohřeb s účastí své velké rodiny a našich a jejích přátel a když se tak zpětně dívám na události, které tomu předcházely, nezbývá mi, než zase i za ni děkovat. Zkusím vám to vypovědět.

Maminka už hodně pospávala i přes den, ale do "toho kostelíčka" na mši sv. se každý den vypravila - i když jí třeba nebylo nejlíp - s tím, že "kdybych zůstala ležet, tak už nevstanu". V pátek k ránu měla silné bolesti, tak si nachystala věci do nemocnice a protože už měla za sebou jeden infarkt, volali jsme sanitku. V nemocnici ji zjistili, že zřejmě prodělala další slabý infarkt a ošetřili ji s tím, že už bude v pořádku a že si ji tam nechají pár dní na interně na pozorování.
Odpoledne ji navštívila naše Anežka, když šla z návštěvy tatínka a další vnučky a moje sestra. Všichni říkali, že byla v usměvavé náladě, že si pár dní odpočine a už se těší domů. (Bydlí s naší rodinou a rodinou sestry v jednom domě, takže tam je pořád živo). Zatím v této - pro babičku poslední noci - z pátku na sobotu vstali bratři trapisté v klášteře v Novém Dvoře jako každou noc na "matutinum" ve 3.15 hod. Dva z nich - náš Jakub - Daniel a převor - otec Samuel hned po modlitbě sedají do auta a jedou na plánovanou návštěvu Tomáše (tedy z Nového Dvora u Plzně až do Olomouce). Cestou se modlí za Toma a taky babičku, která v tu dobu, aniž to její vnuk Jakub - Daniel tuší, umírá tiše ve spánku na zástavu srdce. Zatím se my doma ráno vypravujeme do nemocnice za Tomem, kde se máme sejít s Jakubem a otcem Samuelem, který bude u Toma v nemocničním pokoji sloužit mši sv. To se opravdu stane a jsme z toho v povznesené náladě. Syn Lukáš se svou ženou Jaruškou jdou potom už napřed z neurochirurgie, kde leží Tom, na internu a za chvíli telefonují neuvěřitelnou zprávu, že babička po 3. hod. v noci zemřela. Jakub a Samuel mě v tu chvíli mužně a citlivě utěšují. Nese mě jejich pokoj. Na interně ještě chvíli trvá, než se domluvíme a prosadíme, že chceme babičku ještě vidět a pomodlit se u ní. Otec Samuel pohotově vytáhne modlitby za zemřelé, tak se modlíme zpíváme a loučíme se. Babičce možná naposledy "poskočilo srdce", protože to se jí ani ve snu nesnilo, že se u ní bude po smrti modlit sám převor trap. kláštera s jejím milovaným vnukem Danielem až z Nového Dvora!
Večer jsme se sešly všechny sestry - je nás 6 a domlouvaly jsme se na všechno potřebné a taky jsme vzpomínaly na všechno pěkné, co jsme s maminkou prožily. Baička byla na smrt připravená, jestli se to tak dá o někom říct. Mluvila také často o tom. že se už těší na setkání s Bohem a se svým manželem (tatínek zemřel o Velikonocích před 15-ti lety). Na nočním stolku měla na papíru napsaný žalm "Pán je můj pasýř, nic nepostrádám ....." a pod tím úryvek ze Zjevení: "Blažení, kdo umírají ve spojení s Pánem. Ano - praví Duch,ať odpočinou od svých lopot, neboť jejich skutky jdou s nimi". Tak nám to na tu naši maminku "sedlo", že jsme jí to daly i na parte.
A ještě něco o Tomovi. Měl být minulý týden operovaný, ale pro zhoršený kr. obraz a problém s ledvinami se oprace odložila na tento týden, tak snad už se to lepší - podle pana doktora. Díky za všechny vaše modlitby - vím, že jich není málo a že můžou přinést mnoho dobrého a taky díky za všechnu projevenou (i neprojevenou) účast.
Vaše přátelství mě nese.
Olga