Tom promluvil!

Milí,
tak jsem myslela, že po tom dlouhém velikonočním dopise dlouho nenapíšu, ale mám tak úžasnou zprávu, že vám o tom napsat musím! Tom promluvil!

Sundali mu tracheostomii, takže je to pro něho snažší, ale zároveň asi bolestivé a namáhavé. Zatím řekl "jen" několik slov a věty, kterým jsme nerozuměli, ale ta slova byla smysluplnou odpovědí na otázku. Takže ví, že se jmenuje Tomáš, vzpomněl si, že já jsem Olinka... Když jsem mu cvičila s nohama - zamračil se a na otázku, jestli to bolí, zavrtěl hlavou a za nějakou chvíli řekl: "Za-bo-le-lo!"... Když jsem mu zpívala známou písničku (hanáckou samozřejmě) a ptala se ho, jestli ji zná - řekl: "Znám"...
Myslím, že jsou těmi pokroky překvapeni i sestřičky a doktoři. Takže díky Bohu a vám všem!
Pořád nad vším přemítám - dnes jsou to 3 měsíce života v nemocnici- pomalu mi dochází, co se vlastně přihodilo a že teď nás nejbližší bude teprve čekat kus poctivé "šichty". Takže prosím ještě o modlitbu, abychom to zvládli.
Jak už to tak bývá, tak se toho hrne hodně najednou, takže včera mi pan primář oznámil, že dnes jede Tom sanitkou do Prahy a na Homolce mu budou dělat ten avizovaný zákrok gama-nožem. Takže balím věci a vyrážím taky do naší matičky zlaté, stověžaté.
Provedou to asi v pátek, t.j.zítra a v pondělí ho povezou zpátky do Olomouce už na rehabilitační oddělení na Hradisko. Takže potom zase podám "zprávu o stavu T.K.".
Vaše vděčná, pořád doufající, někdy pořádně unavená (těším se, že budu v Praze v noci spát, protože tam není počítač)
Olga