Regionální kongres - Krakow

Před pár týdny se v Polsku uskutečnil náš regionální kongres. My jsme se tam s Pavlem Kvapilem vypravili, tak by se slušelo vám o tom pár řádek napsat.

Nejdřív proč to všechno. Naše Sdružení je světové a svět je velký. Abychom dokázali s celým tím světem být pořád ještě jedna rodina, potřebujeme k tomu nějaký orgán. Tím orgánem je světová rada, ve které má každý region svého zástupce. A abychom mohli být v kontaktu s touto světovou radou, potřebujeme právě tohoto zástupce. Toho jsme jeli do Krakowa volit.
 

Sešli jsme se tedy se zástupci ze Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Ukrajiny a Ruska, to všechno jsou země, které patří do našeho regionu „Střední a východní Evropa“. Nejvíce kongresmanů přijelo ze Slovenska. Mezi námi byli na kongresu také vzácní hosté z Říma: světová koordinátorka Noemi Bertola (na fotce pátá zleva), světový delegát SDB Giuseppe Casti a světová delegátka FMA Leslie Sandigo. Náš region se vyznačuje značnou pestrostí jazyků, takže komunikace v polštině, angličtině, italštině a směsí mateřských jazyků byla docela zábavná. Na začátku nám bývalá světová rádkyně Helena Jankowska shrnula uplynulé volební období a poděkovala za modlitby a spolupráci. Potom jsme představovali jednotlivé provincie a pak se začalo schylovat k očekávané volbě světového rádce.

Jako zástupci české provincie jsme po předchozím jednání s naší i slovenskou provinciální radou byli připraveni podpořit v tvrdém volebním boji slovenského kandidáta Stanislava Veselského, a tak jsme se začali ohlížet po nějakých protikandidátech z ostatních zemí. Marně. Staco stál před touto životní výzvou dočista sám. Zvolili jsme ho jednohlasně a on statečně přijal tento úkol a stal se na dalších šest let naším zástupcem ve světové radě.

• Krátce po zvolení jsme s ním natočili krátké video, které si můžete pustit na salesiánském facebooku Bosco point:

Další den jsme společně navštívili sanktuárium Jana Pavla II., kde jsme prožili hezkou mši svatou přímo v kapli tohoto svatého papeže. Navštívili jsme také sanktuárium Božího milosrdenství, kde žila svatá Faustýna Kowalska. Tam náš autobusák zacouval trochu temperamentně do pouliční lampy, která zůstala na památku naší návštěvy pěkně ohnutá. My jsme se ale v pořádku vrátili.

Stanislava čeká ne úplně lehký úkol, prosí nás o modlitby a dá-li Pán, těší se na nás na našem provinciálním kongresu v listopadu v Praze. 
Ale to je tajemství. Tak pokud jste to dočetli až sem, máte to vědět.

                         Anežka Hesová