Dárek k narozeninám II.

Moji milí,

mnoho z vás se mě ptá, jak to se mnou teď je a jak pokračuje léčba. Píšu tedy proto, že nemohu se všemi z vás mluvit, i když bych ráda.

Od prvního října absolvuju každé tři týdny chemoterapii, do žíly mi kape chemický koktejl, který zabíjí nádorové buňky, ale trochu taky ty ostatní. Díky tomu jsem se po každé dávce cítila jak po flámu, vypadaly mi vlasy, řasy i obočí, ale nádor se zmenšil na polovinu. Hurá, sláva, hosana! Od konce prosince dostávám jiné složení chemie v kapačkách, nežádoucí účinky jsou krapet jiné, ale o nic příjemnější. Čekají mě ještě dvě dávky, 9. 2. a 2. 3., v dubnu by měla následovat operace.

A tak mám život rozdělený na týdny, jeden ležím, druhý se vzpamatovávám, třetí si užívám a pak celé znovu. Učím se pokoře, neplánuju, neřídím, spoléhám na Hospodina, rodinu a přátele kolem. I když pocit závislosti na druhých není nic příjemného, moje hrdé nezávislé já, spoléhající samo na sebe, se pere, jak může.

V polovině prosince onemocněl se zády Vašek, léčil se až do konce ledna a nebylo to pro naši rodinu jednoduché. Chtěla bych vám všem poděkovat, dostalo se nám spoustu povzbuzení a pomoci, vím, že na nás myslíte, jste velmi obětaví a ve své pomoci kreativní a vtipní. Děkuji za modlitby i vám všem, kteří nejste v naší blízkosti a jste s námi spojeni na dálku. Drží nás to a nese dál.

Často myslím na Evu Remešovou, moji kamarádku a kmotru jednoho z našich dětí. Bojovala s rakovinou statečně a dlouho a já jsem s ní prožila jedno duchovní cvičení v mezidobí, kdy jí bylo dobře. Chodily jsme spolu na procházky a ona se rozčilovala, jak může někdo mluvit o smrti, když je mladý a zdravý. Připadalo jí to jako prázdné řeči. Dlouho jsme diskutovaly o nepochopení okolí, o nevhodných poznámkách a chování. Jsem teď v podobné situaci a čelím někdy stejně nepříjemným okamžikům.

A tak všem, kteří nevědí, jak s námi nemocnými mluvit, posílám manuál dobrého rozhovoru. Neberte to, prosím, nikdo osobně, ale s nadsázkou a humorem. Jako já.

• nemoc nás sice velmi zaměstnává, ale nemusí to být jediné téma našeho hovoru
• o vašich nemocech také nemusíme mluvit
• knihy a brožurky o šťastné smrti není to, co bychom rádi četli – na smrt myslíme mnohem častěji než vy
• vtipům, kterým jsme se smáli před nemocí, se budeme smát dál, možná ještě víc
• nebojte se s námi mluvit, nevyhýbejte se nám obloukem, rakovina se nepřenáší kapénkovou infekcí
• mluvte s námi o všem, co vás zajímá, ale zvažte otázky typu: „To si necháš odstranit obě prsa? Preventivně, samozřejmě!“
• jsme někdy protivní, přecitlivělí, unavení, mrzutí a nechce se nám mluvit vůbec
• chceme žít dál, v rámci svých možností, jako před nemocí, stále se zajímáme o vás, vaše rodiny a o dění kolem sebe, a tak se těšíme na setkání s vámi

Vše prožívá a s vámi sdílí   

Ilona Tůmová