nadpis Don Bosco ASC je třetí větev salesiánské rodiny, kterou založil v roce 1876 svatý Jan Bosko. Soustřeďuje ty křesťany, kteří chtějí v salesiánském duchu společně pracovat pro druhé, zejména pro mládež a obyčejné lidi.
Dnešní datum: 14. 12. 2019  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Kdo jsme? :: Ke stažení :: Slovakia  
Duchovní cvičení

Adresář ASC



Konto AIRBAG

Adresa a kontakty
ADRESA:
Sdružení salesiánů spolupracovníků
Kobyliské náměstí 1
182 00 Praha 8
IČ: 00406902
číslo účtu:
253474458 / 0300


  • Provinciální rada
  • Místní společenství
  • Ostatní adresy

  • Články podle data
    <<  Prosinec  >>
    PoÚtStČtSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30 31      

    Informace

    * Pátrání po „ztracené“ knize alias Knihomolská detektivní práce

    Vydáno dne 08. 01. 2019 (369 přečtení)

    Doplněno o možnost stažení celé knihy ve třech dílech!!!

    V minulém čísle bylo přislíbeno, že vám napíši o tom, jak probíhalo pátrání po jedné knize, kterou objevil ve fryštácké ústavní kronice Laďa Kopřiva SDB. Laďa totiž kroniku (kroniky) přepisoval do elektronické podoby, např. i pro Fryštácké listy. A jednoho dne mi předal lístek a na něm stálo Pořický – Život a dílo blahosl. Jana Boska, 1930. Ptal se, zda to máme v komunitní knihovně na DISu. Jak bychom to tam asi mohli mít, když jsem o této knize v životě neslyšela. Nastalo pátrání…



    Jak jinak, než přes „kamaráda Googla“. Jenže Google na mě hodil poněkud zběsilý odkaz, ve kterém byly zhuštěné záznamy z knihoven, soustava jmen, názvů, sigel a signatur, jednolitý text, kdo se v tom má vyznat… Jako původní knihovník mám štěstí, že si některé sigly (tj. Označení knihoven) pamatuji, a tak mi došlo, že kniha by měla být v Olomoucké vědecké knihovně. A taky jo. Střeží ji tam jako oko v hlavě v prezenčním, čili nevypůjčitelném režimu. V Olomouci máme dobrého kamaráda, a tak jsem ho oslovila, zda by nám mohl knihu naskenovat. Sdělil mi, že není problém. „Problém“ byl, že Laďovi byl sken ukradený, protože CHTĚL ORIGINÁLNÍ KNIHU. Jasně, že je lepší mít ORIGINÁLNÍ knihu. Jenže kde vzít a nekrást. Antikvariáty nic, knihovní burzy nic, nikde nic, ani stopa, ani zmínka, ani na Databázi knih, kde je takřka VŠECHNO, co kdy vyšlo, ani čárka (knihu jsem tam přidala záhy s tím, že ji VELICE SHÁNÍME).

    Pak jsme se na DISu zabývali důležitějšími věcmi… Sem tam jsem hodila očkem do antikvariátů a zas hledala přes Googla, ale jinak jsem to nechávala spát. Až jednoho dne zas Laďa udeřil: „Tak co Pořický?!“ No, Pořický nic... Pořický odpočívá v pokoji. Nicméně jsem se zaktivovala a začalo „hlubší“ pátrání.

    Za a) kniha byla vydána VLASTNÍM nákladem P. Pořického, za b) kniha byla vydána v Polné, za c) kniha byla vydána v roce 1930. Období „na kočku“, kdy by musela přežít druhou světovou a 50.-80. léta. Ale neházejme flintu do obilí.

    První, co mě napadlo, že bych mohla kontaktovat svoji kamarádku Janu, která bydlí nedaleko Polné. Jana mi slíbila, že se poptá. A dále se nabízelo kontaktovat přímo město Polná. V samotné knihovně v Polné ovšem knihu NEMAJÍ. Psala jsem na informační centrum a po výměně asi dvou mailů jsem se s paní Holasovou domluvila, že může dát do Polenského zpravodaje informaci, že po této knize pátráme a že „kdo ji má, ať ji třeba dá, a že my budeme šťastni“. Jenže ticho po pěšině.

    Dále se mi ozval pan Plašil z Klubu za historickou Polnou. Napsal mi krásný výpravný mail, v němž vyložil své vlastní pátrání, v němž došel ke stejnému závěru, že knihu má jen Olomoucká vědárna a ať je požádáme, aby nám knihu zkopírovali, že to jistě rádi udělají. Dále mi poslal krásný medailonek P. Pořického. Milé, jak se lidé snaží… ALE KDE JE TA KNIHA??? Kolik výtisků byl v té době krize P. Pořický ochotný vlastním nákladem vydat? Padesát? Stovku? A kde všechny ty knihy jsou??? Pan Plašil mi poradil, abych se obrátila na Řk farnost. To byl můj úmysl už dříve.

    Takže jsem samozřejmě psala na Řk farnost Polná, a to mons. Krčkovi, který dotaz předal farníkům. Ozvala se mi paní Klementová, která mi sdělila, že můj dotaz předala další farnici, která sice knihu zatím nenašla, ale podívá se po ní na faře a v kronice a tak, a dá mi vědět. Skutečně mi od ní pak přišel ručně psaný dopis. Ta dobrá duše se jmenuje Ludmila Vomlelová. Paní kronikářka, kterou totiž paní Lída je, mi psala, že s P. Pořickým se znala osobně, nicméně kde jsou jeho knihy, bohužel neví. Ve farní knihovně kniha není, nicméně že na půdě je uloženo několik krabic vyřazených knih a že až bude tepleji (dopis byl psán 14. února 2017), je ochotna se na půdu vydat a knihy prohlédnout, zda tam Pořického nenajde. Také mi psala, že se u ní už stavovala Jana, aby se na touženou knihu zeptala. Dále mi psala, že P. Pořický „se na sklonku života přestěhoval do Slatiňan k sestřičkám, kterým dělal spirituála, tak třeba knížka bude tam“. Tož jsem psala i sestřičkám do Slatiňan, ale o knize vůbec nevěděly, že kdy tato vyšla.

    Pátrání bylo sice docela aktivní, ale výsledek stále nulový.

    Co nás s Laďou dost pobavilo bylo, když mu zničehonic přišel na konci února mail od br. Hyacinta Kuchty O. Praem., který psal, že se k němu „poněkud krkolomným způsobem dostala zpráva, že sháníme knížku od P. Pořického.“ Oslovily ho sestřičky ze Slatiňan, potažmo jejich dům v Praze. Jak je ten svět malý a aktivní! Podařilo se mu knihu dohledat v knihovně KTF UK, kde mají dokonce DVA exempláře. A že můžeme oslovit buď knihovnu a nebo přímo jeho, že nám ji NASKENUJE. A jsme tam, kde jsme byli. A proč má KTF DVA Pořické a sedí na nich jak žaba na prameni??? To je na žalobu!!!

    Takže když jsem překonala záchvat, při němž jsem měla chuť jet na KTF a tam knihu uloupit (Když mají dvě, tak jedna snad může zmizet, ne? Průšvih je, že s KTF má knihovna TF JU, kde jsem byla knihovnicí, nadstandardní vztahy, a možná si mě někteří zaměstnanci ještě pamatují, takže by to byl vážně průšvih ha ha...), rozhodla jsem se to zas „chvíli“ nechat být a čekat. Trpělivost přináší růže… A čas pak letěl, jaro, léto… Činnosti bylo dosti a Pořický mohl zase spát v klidu a pokoji.

    Až nastalo září 2017. A v září tu byl náš hlavní představený Angel. A ve Fryštáku bylo setkání spolubratrů s Angelem… A trpělivost nepřinesla růže, ale knihu… A netušili byste, kde se tak najednou objevila. A kdo je ta zmíněná „trpělivost“? Je to Martin Hobza SDB. Snad rok a půl pátráme po knize všude možně, ale vlastní rodiny se nezeptáme. Zato Martínek se ponoří mezi staré tisky v Kobylisích a co objeví? Hledanou a takřka oplakanou knihu P. Jana Pořického, vydanou v Polné roku 1930. A jako by nic ji doveze do Fryštáku a pak má hroznou legraci z toho, jak doslova skáču radostí a téměř se dojímám k slzám. Tož asi tak, přátelé.

    Máte někdo doma Pořického? :-) Kdybyste si CHTĚLI přečíst krásnou starou češtinou psaná májová čtení P. Jana Pořického, stačí říct – knihu jsem okamžitě naskenovala a originál je jako relikvie uložen u nás na DISu.

    Pavla Jungmannová


    [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
    Celý článek | Autor: redakce | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Modlitby
    Modlitby ASC

    Společné úmysly k modlitbě


    Aktualizováno 6. 12. 2019

    ZPRAVODAJ
    Zpravodaj č. 156
    příští uzávěrka
    25. ledna 2020

    Starší čísla Zpravodaje

    Užitečné ODKAZY

    SDB

    FMA

    SHM

    Bosco Point

    SADBA

    ASC-SK

    SDB-SK

    TV NOE

    Rádio Vaticana

    Víra CZ


    Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS systému -
    Příspěvky a články na web můžete posílat na adresu nebo