Nová kniha - Exotem na této zemi

S Ládysem Heryánem jsem žil v komunitě skoro deset let, takže to, co nacházím v jeho nové knížce Exotem na této zemi,
která vyšla koncem léta v Portále, mi z velké části není neznámé.

Láďu jsem slyšel mnohokrát kázat, stejně jako on jsem chodil z našeho domu v Kobylisích do libeňského sousedství k sestrám Matky Terezy.
Žili a pracovali jsme ve stejném domě a vždycky jsem obdivoval jeho salesiánský tah na branku.

 

Jeho témata jsou mi povědomá a blízká: žít život jako svědectví o tom, že Ježíš byl především služebník, že přestože byl Božím Synem, sloužil těm nejchudším, lidem na okraji, že si nic nenechával pro sebe a že takto je třeba o něm mluvit a takto je třeba žít. „Bůh je Milosrdenství, Velkorysost, Dávání,“ píše Láďa. Buďte „dokonalí“ neznamená „perfektní“, protože v originále Ježíš nemluví o farizejském perfekcionismu, ale celistvosti, ryzosti před Hospodinem. Milosrdenství pochází od hebrejského slova, které označuje mateřské lůno, nejde tedy jen o nějakou Boží blahosklonnost k hříšníkovi, ale o jeho mateřské objetí toho, kterého má rád jako Matka.

Ládys se nám salesiánským spolubratřím v komunitě svého času trochu vzdaloval, protože pobýval někdy až příliš s Magorem Jirousem a jeho kamarády, ale nakonec to pro nás pro všechny bylo také obohacením, protože tam tenkrát v první dekádě tohoto nového divného století našel svůj domov a své druhé já. Dnes Ládys říká, že už je zase trochu jinde, že ho ty vnitřní rozbroje mezi „androši“ už nebaví. Ušel za ta léta kus cesty, stal se veřejně známou figurou, ale také tím, kdo ovlivňuje mnohé směrem k Bohu a ke službě. Lidé, kteří ho mají rádi, ho při jeho církevní jinakosti vnímají jako vyslance, který může stavět můstek směrem k opomínaným a církví nechtěným (k máničkám, k hledajícím, kteří o církev často nezavadí, k intelektuálům, kteří v církvi vidí jakousi starou, nemocnou, do minulosti zahleděnou babičku). Knížka Exotem na této zemi je důkazem, že církev je možné přinášet i do komunit, které bez takových Ládysů církev obcházely obloukem.
Díky, Láďo!

                     Zdeněk Jančařík, SDB

(zdroj: www.sdb.cz)