*** Z chalupy Lipiny opět “stoupal bílý kouř”! Novým sekretářem ACS v České republice se stal ing. Petr Hanák! Čtěte pozdrav od něj i od nového slovenského koordinátora!
*** Přihlašujte se na provinciální pouť ve Zlíně a na obojí sliby v Českých Budějovicích
*** Připomínkujte novelu Stanov i Pravidel ACS
*** Příprava na Dny salesiánské spirituality vrcholí
*** Apoštolátním projektem roku se stala chalupa Vidče
*** Probíhá finále souboje v hlasování pro patrona internetu. Don Bosko těsně vede
*** Ve velikonoční době se pobavte u příloh
*** Milí Spolupracovníci,
Doba postní je dobou revize i převýchovy našich citů, aby největší láskou našeho života byl opravdu Ježíš. “Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.” (Mt 6, 21).
Mezi prvními vzory, které Don Bosko předkládá mládeži jsou: Dominik Savio, Luigi Comollo, Francesco Besucco, atd. Byli to lidé, kteří měli hluboký vztah k Ježíši v Eucharistii a k modlitbě. Někteří byli by schopní se modlit i celou noc, kdyby je neposlali spát. Jaké je tedy kritérium toho, že můj vztah k Ježíši v Eucharistii je zdravý? Když doba, po kterou jsem s Ním, se mi zdá velice krátká. Jak by se někdo mohl nudit, když má možnost být s největší radostí a láskou svého života? Když se nudíš a čas před svatostánkem se ti vleče, je to známka, že tady není něco v pořádku. Don Bosko popisuje Dominika Savia takto:
Jako v poznámkách o Commolovi, zastavuje se don Bosko i u Dominika Savia, aby popsal, jak probíhalo u něho první i následující svaté přijímání:
“Večer před svatým přijímáním, předtím než ulehl, modlil se za to, aby dobře přijímal. Modlitbu zakončil slovy: “Buď vždycky pochválená a ať ti vždycky lidé děkují Nejsvětější a Božská svátosti.” Ráno potom vykonal dostatečnou přípravu, ale děkování nebralo konce. Kdyby ho nezavolali na snídani, zapomněl by na ni, na rekreaci a někdy i na školu, když byl v nejlepší kontemplaci božské dobroty, která sděluje lidem poklady svého nekonečného milosrdenství.” (DB - Nella religiosita cattolica –p.101-119)
Už František Saleský řešil případ, kdy se jedné paní zdálo, že v modlitbě nedělá nic. Odpovídá jí takto:
“Říkáte mi, že v modlitbě neděláte nic. Ale co byste chtěla dělat kromě toho co už děláte, to znamená představovat neustále Bohu Vaši ubohost? Nejkrásnější řečí, kterou může žebrák vést, je ukázat svoje rány a bídu. Ale někdy neděláte ani to, říkáte mi, že stojíte jako socha. Říkám Vám, že to není málo, co děláte. V palácích šlechticů a králů se umisťují sochy, aby osvěžily pohled panovníka. Spokojte se s tím, abyste dělala to samé v přítomnosti Boží. On samotný oživí sochu, když se mu to zalíbí. Stromy přinášejí ovoce kvůli tomu, že na ně svítí slunce, některé dříve, některé později, některé každý rok, některé každé tři roky a ne vždy stejně. Jsme velice šťastni, že můžeme stát v přítomnosti Boží. Spokojme se, že On nám umožní přinášet ovoce dříve nebo později, každý den, nebo jenom někdy podle jeho vůle, do které se musíme plně odevzdat.” (Dopis č. 5).
Jediný, kdo nás může proměnit, uzdravit, dát nám nové srdce, je Pán. Jestli se s Ním setkáváme dobře ukáže porovnání našeho života se životem Dominika Savia.Typická charakteristika u Dominika byla: pokoj, radost, dynamický apoštolát. Apoštolát znamená velikou a realizující se touhu přivést druhé blíž k Bohu, učinit druhé přáteli Ježíše Krista. Řekni mi, s kým se stýkáš a já ti řeknu, kdo jsi. Řekni mi, s kým jsi nejraději? Anebo se cítíš moc důležitý a proto na Něho nemáš čas? Chvíle s Ním se ti zdá nekonečně dlouhá? To není kázání pro někoho jiného, to jsou otázky na prvním místě pro mne i pro každého Spolupracovníka.
Jan Ihnát
Dne 2.4. 2003
*** Milí přátelé,
Jak již mnozí víte, 28. – 29.3. 2003 se na Lipinách sešla provinciální rada, aby mimo jiné zvolila nového sekretáře, kterým se stal Petr Hanák.
Když se mě někdo ptá, jak vidím
uplynulé tři roky, jestli se těším na vystřídání, tak mě
napadají smíšené pocity. Na jedné straně jsem rád, že
tuto službu mohu předat dále (bude méně starostí a více času
na rodinu), na druhé straně cítím, že mi ty lidičky, se
kterými jsem se setkával na provinciální radě, budou scházet.
A když se zamyslím nad tím, co mi služba sekretáře dala, můžu
říct, že je to především toto: naučil jsem se modlit za
spolupracovníky a salesiánskou rodinu
Když jsme si o tom doma povídali, dospěli jsme k tomu, že každá služba v konečném výsledku člověka obohatí. Cítíme, že naše rozhodnutí tímto životním stylem žít a pracovat se ještě prohloubilo a utvrdilo a ještě více jsme přilnuli k tomu úžasnému bohatství a odkazu Dona Boska.
Děkujeme vám všem, kteří jste nás podporovali, mysleli na nás, modlili se za nás.
Chci také poděkovat všem, kteří byli se mnou v provinciální radě za jejich pracovitost, obětavost, ochotu obětovat čas, peníze, svoje schopnosti a možnosti do služeb Sdružení. Myslím si, že jsme byli fajn parta lidí, kde nechyběla legrace i pracovní nasazení a budu na ni rád vzpomínat.
Prosím, myslete v modlitbě na nového sekretáře a jeho rodinu, aby bůh jim dal sílu a dary potřebné k této službě.
Zdraví
*** Drazí spolupracovníci,
byl jsem vyzván Irenou Pilíkovou (1. dubna), že mám napsat úvodník Zpravodaje. Jako aprílový žert mi to nepřišlo špatné. Horší je to dnes, kdy mám něco vymyslet a neměl jsem čas omrknout, jak to psali mí předchůdci.
Předně bych chtěl poděkovat Pavlovi
Dvořákovi za to, že službu sekretáře před třemi lety
vzal, dělal dobře, rád a takovým způsobem, že jsme i my kolem něho
měli možnost poznat, co tato služba obnáší. A tak si v naší
rodině dovedeme představit, co nás asi čeká.
Věřím, že nám Pán popřeje svých milostí, abychom to všichni zvládli. Zvláště v této době ať je nám všem pohled na Krista ukřižovaného a vzkříšeného posilou a ujištěním, že ke slávě věčné vede cesta skrze oběť a utrpení.
S prosbou o modlitbu zdraví
Petr a Anička Hanákovi
V pátek jednala ještě stará provinciální rada a členové nové rady byli zapsáni jako hosté. Ovšem v sobotu se role prohodily a hosty jednání se stali členové odcházející rady. Někteří samozřejmě byli legálně činní při obou jednáních, protože zůstávají ve funkci druhé funkční období.
1.1.1 Prvním bodem jednání byla volba nového sekretáře ACS v České republice. Jak dopadla už víte z výše uvedených rubrik.
Stal se jím ing. Petr Hanák ze Žeravin, občanským povoláním starosta obce Hroznová Lhota.
Volbu přijal a na změnu rodinného života v dalších třech letech hned připravil manželku Aničku. Tímto výsledkem volby se nám sice narušila zavedená tradice pravidelného střídání sekretářů z Čech a Moravy, kterou dosud Duch sv. praktikoval, ale kampak na Něj se zavedenými schématy, že? Volba proběhla bleskově a jednoznačně už v prvním kole. To je velmi neobvyklé, takže nezbývá než znovu konstatovat, že modlitba a hlavně třídenní půst, který Janko Ihnát před volbou vyhlásil, zřejmě hlasitě volaly k nebesům. Věříme, že Pán ví, koho k té službě povolal a koho si pro ni připravil. A protože tuto službu nevykonává jen sekretář, ale potažmo celá jeho rodina, cítíme jako svoji milou povinnost provázet je celé funkční období horlivou modlitbou i jinou pomocí.
*** Zároveň velmi děkujeme dosavadnímu sekretáři Pavlu Dvořákovi i celé jeho rodině za oběti a práci, které poslední tři roky (a celkem 8 let v provinciální radě) věnoval spolupracovníkům i celému salesiánskému dílu. Nebylo jich opravdu málo a jen sám Pán ví, co všechno bylo vykonáno. Pavle, díky!!!
1.1.2 Poté zástupci jednotlivých skupin minulé provinciální rady podali zprávu o své činnosti během funkčního období:
Apoštolátní skupina - Tereza Šuláková, (např. mezinárodní kontakty, práce na zmapování historie ACS u nás a založení archivu, internet a spolupráce s médii, atd. Pokračování těchto úkolů čeká i novou radu. Bylo by vhodné také najít stálé překladatele mate-riálů, které vycházejí ve světě.)
Formační skupina - Zdeněk Mrázek, (např. přenesení větší odpovědnosti do místních společenství, pomoc při řešení problémů v souvislosti s rozdělením velkých místních společenství, vydávání formačních materiálů, pořádání konferencí, formačního semináře, atd.)
Organizační skupina - Petr Hanák, (hospodaření, pořádání celoprovinciálních akcí, provoz web stránek, Zpravodaj, atd.)
Zároveň navrhli možné směry rozvoje pro příští období.
Členové nové provinciální rady předložili své představy a návrhy na úkoly a pracovní zaměření ve funkčním období, (např. zmapovat salesiánská díla v České republice, kontakty s lidmi, kteří vykonávají apoštolát a nepatří k našemu hnutí, atd.). Rozdělili se do pracovních skupin a budou pracovat ve složení:
Formační skupina: Miloš Jansa, Jiří Pohorský, Iva Růžičková, Josef Němeček, Věra Saňková, (H. Koudelková)
Apoštolátní skupina: Marie Havlíčková, Josef Fiřt, Ivana Bernardová, Jiří Jeniš
Organizační skupina: Petr Hanák, František Hynek, Marie Rezková (ekonom)
Provinciální rada hledá řešení
změny tvorby Zpravodaje - pracovníka, který Zpravodaj
vytváří!!
Volba sekretáře i vznik nové rady byly nahlášeny i do Radia Vatikán.
Po zkušenostech z minulého funkčního období, kdy se ukázala potřeba právních jednání, stvrdila pak nová provinciální rada právně na OÚ Votice volbu sekretáře a jeho právo zastupovat ACS v právních záležitostech další tři roky.
1.2 Revize Stanov a Pravidel: Diskuse v místních společenstvích již probíhá, jsou už známy i její první výsledky. Všichni jste už také určitě obdrželi druhý díl pracovního materiálu s názvem Pravidla. P. Janko Ihnát ještě požádá delegátku regionu M. Vucicu o doplnění některých skutečností, případně se pokusí ji pozvat k osobní návštěvě.
Výsledky diskusí bude zpracovávat provinciální Komise pro práci na revizi Stanov a Pravidel: J. Fiřt, M. Havlíčková, J. Šárka, J. Schrötter, P. J. Ihnát.
Závěry diskusí v místních společenstvích zašlou sekretáři nejpozději do 30. 4. 2003 Josefu Fiřtovi, případně Petrovi Hanákovi! Prosíme o dodržení termínu, neboť je třeba zpracované výsledky odevzdat včas světové radě ACS.
A ještě odpověď na mnohé dotazy k obsahu a důvodu rozdělení Stanov a Pravidel:
Stanovy: ideový rámec, který je společný všem členům ACS na světě.
Pravidla: podle národních, právních aj. specifik. Organizační část.
Oba tyto dokumenty máte také k dispozici na naší web straně!
1.3
Všetkých spoza rieky Moravy pozdravujú saleziánski
spolupracovníci zo Slovenska.
In medias res. U nás sa udiali rôzne zmeny. Po 6 rokoch v Provinciálnej rade ACS som Rafaela Ambrosa v kresle koordinátora od 1.3. vystriedal ja. Nuž bude to veľmi náročné udržiavať dobre započaté dielo, ale na druhej strane verím, že ak ma tam Pán Boh chce mať, tak ukáže potreby aj spôsoby, ako na to. V Provinciálnej rade t.č. pracujeme 13, po prvýkrát (na rozdiel od Česka) je v PR zastúpená aj provinc. delegátka FMA. Teším sa na rôznorodosť názorov a ešte viac ich skĺbovanie. Už z prvého zasadnutia PR som povzbudený, koľkými darmi disponuje toto zloženie PR. Večer po spomínanom zasadaní sme sa spoločne rozlúčili s odchádzajúcimi doterajšími členmi PR a tešíme sa na aspoň takú spoluprácu s ACS z Česka, aká bola doposiaľ (mal som ju možnosť zažiť za posledné 3 roky ako člen PR a naozaj mám len tie najúžasnejšie spomienky).
Myslíme tiež v modlitbách
na voľbu Vášho koordinátora a teda niekedy skoro
DOVIDENIA.
Viliam Šinaľ
provinciálny koordinátor ACS na Slovensku
acs@pobox.sk
Helenu a Jaroslava Formánkovy - (MS Podblanicko, osobní formátoři Fuchsovi)
Kvůli počtu obědů se nejpozději do 4.5.2003 nahlásí účastníci M. Havlíčkové, tel. 385345247, mobil 724138722.
Do naší rodiny tak přibudou tito slibující: Martin Jílek za SDB, za ACS: R. Bambasová, M. Sýkorová, J. Šmídová, J. a J. Dufalovi, H. a J. Formánkovi.
5.A. Bůh nás volá, abychom byli svatí…..
Tam, kde mě Pán zasadil
Při stvoření světa přikázal Bůh rostlinám, aby nesly své plody, každá “podle svého druhu”. Tak také přikazuje křesťanům (protože oni jsou živé rostliny jeho církve), aby vydávali plody zbožnosti, každý podle svých vlastností a svého povolání. Jinak má pěstovat zbožnost šlechtic, jinak řemeslník, sluha, jinak kníže, jinak vdova, dcera, nevěsta; a nejen to, ale je třeba přizpůsobit uskutečňování zbožnosti také silám, zaměstnání a povinnostem každého jedince. Uznej sama, Filoteo: hodilo by se, aby např. biskup chtěl žít v samotě jako kartuziáni? A kdyby manželé nechtěli našetřit o nic víc než kapucíni, kdyby řemeslník byl celý den v kostele jako řeholník, a řeholník zase kdyby neustále s někým jednal ve snaze posloužit bližnímu, jako to činí biskup - nebyla by taková zbožnost směšná, scestná a nesnesitelná?” (IVD I. 3).
V srdci světa
“Je omylem, ba bludem chtít vytlačit zbožný život z vojenské jednotky, z řemeslnické dílny, od knížecího dvora i z manželské domácnosti.[ …] Ať jsme kdekoli, všude můžeme a máme usilovat o dokonalý život.” (IVD I. 3).
V radosti
Ach kazatelé! Zakazuji Vám každou radost, každé jídlo, každý úsměv, každou péči o časná dobra; chtějí abyste byli celý den v kostele, pořád se postili. Ach zrádci lidství! My toto neříkáme, ale: Každý den se živ radostí, radost pocházející z hříchu nepoužívej.” (OEA VIII. 82-83)
“Zbožnost”
Pštrosové nelétají nikdy, slepice sice létají, ale jen těžce, nízko a málokdy; zato orli, holubice a vlaštovky létají často, hbitě a vysoko. Tak také hříšníci nevzlétají k Bohu, nýbrž pohybují se stále při zemi a pro zemi; dobří lidé, kteří dosud nedosáhli zbožnosti, sice vzlétají svými dobrými skutky k Bohu, ale jen málokdy, pomalu a těžce; zbožní lidé vzlétají k Bohu často, rychle a vysoko.” (IVD I. 1)
Pravá zbožnost
Ne, Filoteo, správná zbožnost nic nekazí, naopak, vše zdokonaluje. Pokud zbožnost někomu překáží v náležitém zaměstnání, pak je to zřejmě zbožnost falešná.[…..] Pravá zbožnost působí ještě lépe, neboť nejen že nekazí žádné povolání nebo činnost, ale naopak: ještě je zdobí a okrašluje. Nejrůznější drahokamy, ponoří-li se do medu, nabývají tím většího lesku, každý podle své barvy; a každý člověk se stává příjemnějším ve svém povolání, jestliže je spojí se zbožností: péče o rodinu je klidnější, láska mezi manželem a manželkou upřímnější, služba panovníkovi věrnější a nejrůznější zaměstnání milejší a příjemnější.(IVD I. 3)
V okamžicích vyprahlosti
“Naopak, naše skutky jsou jako růže: čerstvé jsou sice půvabnější, ale uschlé zase více voní a mají větší sílu. Právě tak nám je příjemnější, když něco konáme s rozněžnělým srdcem (nám ano, protože přihlížíme jen k vlastnímu potěšení), ale před Bohem je voňavější a cennější, jestliže to je konáno ve stavu vyprahlosti a vnitřní prázdnoty.” (IVD IV. 14)
V okamžicích neklidu
“Kromě hříchu je nepokoj největší zlo, jež může duši potkat”[….] Můžeš-li se svěřit se svým nepokojem svému duchovnímu vůdci nebo aspoň nějakému důvěrnému a zbožnému příteli, nepochybuj o tom, že se uklidníš, neboť sdělíme-li někomu duševní utrpení, má to stejný účinek v duši jako puštění žilou v těle někoho, kdo trpí dlouhodobě horečkou: je to lék nad jiné.” (IVD IV.11)
Odvahu
“Je pravda, že i my jsme prozatím ve zbožnosti jenom jako larvičky; nedolétneme do takové výše, jak bychom si přáli - to jest až na vrchol křesťanské dokonalosti, avšak počneme-li svými tužbami a předsevzetími nabývat určitější podoby, i nám začnou růst křídla. Musíme tedy doufat, že jednoho dne se z nás stanou duchovní včely a že budeme létat……..” (IVD IV. 2)
V jakékoli situaci
“Ať pluje loď kterýmkoli směrem, ať míří k západu nebo k východu, k jihu nebo k severu, ať ji unáší jakýkoli vítr, její magnetická střelka nebude mířit nikdy nikam jinam než ke své krásné hvězdě - Severce. Ať se všechno bez ladu a skladu převrací, neříkám jen kolem nás, ale i v nás samých, to znamená ať je naše duše smutná, veselá, ať v sobě má pohodu či trpkost, klid či zmatek, jas či temnotu, pokušení či oddych, chuť či nechuť, vyprahlost či něhu, ať ji spaluje slunce, nebo osvěžuje rosa - ach! stále a vždycky je třeba, aby hrot našeho srdce, naše nitro, naše vyšší vůle (jež je naším kompasem) neustále hleděly a trvale tíhly k lásce Boha - svého Stvořitele, svého Spasitele, svého jediného a svrchovaného dobra.” (IVD IV. 13)
Vždy živit nové
touhy
“Bůh přikázal na počátku světa, aby země vydala zelené rostliny: totiž byliny nesoucí semena[….] podle svého rodu a podobně i dřeviny nesoucí plody podle svého rodu, v nichž budou jejich semena na zemi (srov. Gen 1,11). Neukazuje nám zkušenost, že byliny a dřeviny teprve tehdy dosahují plného růstu a zralosti, když nesou semena a plody, které slouží k tomu, aby vznikly nové byliny a nové dřeviny téhož rodu? Skutky naší ctnosti nemají nikdy svou správnou velikost a svůj dostatek, nevyvolávají-li v nás přání a tužby po dalším duchovním pokroku, a tato přání a tužby slouží jako duchovní semeno ke vzniku vyšší ctnosti. Zdá se mi, že země našeho srdce dostala rozkaz, aby vydala rostliny ctnosti, nesoucí plody svatých skutků, každá podle svého rodu, a že každý plod v sobě obsahuje zrnka přání a rozhodnutí rozmnožit se a kráčet vpřed k dokonalosti.” (TAD VIII. 8)
5.B. ….tím, že budeme milovat Boha z celého srdce
Účel duchovní cesty
“Člověk je dokonáním vesmíru, duch je dokonáním člověka, láska je dokonáním ducha a božská láska je dokonáním lásky. Proto je božská láska cílem, dokonáním a korunou vesmíru.” (TAD X. 1)
Předcházející znalost
“Znalost, Theotime, je potřebná k probuzení lásky; nikdy nemůžeme milovat něco, co neznáme; a čím více dobrého pozorná znalost přibírá, tím více roste také láska za předpokladu, že tu není nic, co by bránilo jejím hnutím.” (TAD VI. 4).
První stupeň lásky: náklonnost
“Přirozený sklon našeho srdce milovat Boha nade všechno není tedy neúčelný. Bůh si jej používá, aby se nás jím láskyplně zmocnil a aby nás jím přitáhl k sobě.” (TAD I. 18).
Druhý stupeň: zalíbení
“Uznáme-li takto dobro, které zpozorujeme v Bohu, a těšíme-li se z něho, pak vzbudíme úkon lásky, jíž nazýváme láskou zalíbení, neboť my nacházíme nekonečně více zalíbení v božském zalíbení než ve svém vlastním. Svatí v této lásce nacházeli tolik radosti, když mohli vypravovat o dokonalostech svého Milovaného, že to byla ona, která je nechávala s takovou vroucností vypovídat, že Bůh je jejich Bohem. “On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje,” (Ž 100, 3),(Ž 22, 1-11). - “Říkám Pánu: Ty jsi Pane, moje Dobro” (Ž 16, 2), “ty jsi Bůh mého srdce a můj dědičný podíl na věky” (Ž 73, 26).” (TAD V. 1).
Třetí stupeň: blahovůle
“Také to je druh blahovůle vůči Bohu, když se zřetelem k tomu, toužíme po jeho růstu v nás.” (TAD V. 6).
Duše, která nalezla velké zalíbení v nekonečné dokonalosti Boží a vidí, že nemůže Bohu přát nějaký přírůstek dobra, protože on má dobra nekonečně víc, než si ona může přát a myslet, si proto přinejmenším přeje, aby jeho jméno bylo více chváleno, slaveno, ctěno a velebeno. Začíná s tím u svého vlastního srdce a nepřestává je k této svaté činnosti pobízet.” (TAD V. 8)
Čtvrtý stupeň: aktivní shoda
“Tak se stáváme i my zalíbením v Bohu jednostejnými s ním. Naše vůle se proměňuje ve vůli božské vznešenosti zalíbením, jež v ní nacházíme.
Láska, jak říká sv. Jan Zlatoústý, podobnost vyhledává nebo vytváří. Příklad těch, které milujeme, má nad námi jemnou a nepozorovatelnou moc, neviditelně nás ovládá. Jsme nuceni k tomu, abychom je buď opustili, anebo je napodobovali.
Kdo vpravdě nachází své zalíbení v Bohu, ten se mu chce věrně líbit a snaží se ho napodobovat, aby se mu skutečně líbil.” (TAD VIII.1)
Duše, které se nespokojují tím, že činí to, čeho od nich božský Ženich žádá ve svých přikázáních a radách, nýbrž jsou připraveny uposlechnout svatých vnuknutí, jsou ty, pro něž věčný Otec připravil, aby se staly nevěstami jeho milovaného Syna.” (TAD VIII.10)
Vrchol lásky: sjednocení naší vůle s vůlí Boží
“Co se děje se světlem hvězd, když se objeví slunce na obzoru? Jistě nezhasne, nýbrž silnějším světlem slunečním, s nímž se mísí a spojuje, je zakryto a pohlceno. A co se děje s lidskou vůlí, oddá-li se naprosto božskému zalíbení? Neumírá úplně, ale je natolik ponořena do vůle Boží a s ní tak smíšena, že už nemá žádné chtění oddělené od vůle Boží.” (TAD IX.13)
Zvláštní účinky Boží lásky
Usebraní v lásce: “Říká se, že květy kosatce se uzavírají před sluncem; jakmile slunce zasvítí, okvětní lístky se složí k sobě a uzavřou se; a je-li slunce zase pryč, pak se opět otevřou a zůstanou otevřeny po celou noc.” (TAD VI. 7)
Odpočinek v Bohu
“Milující se někdy spokojí s tím, že jsou na očích té osoby, kterou milují, i když nemluví s ní ani o ní ani o jejích přednostech. Jsou, jak se zdá, spokojení a šťastní, zakoušejí-li tuto milovanou přítomnost; a to ne proto, že by se zaměstnávali nějakými úvahami, nýbrž proto, že jejich mysl nachází klid.” (TAD VI.8)
Zranění, které pochází z lásky
“Jak je to možné? Ten či onen mladý muž přišel do jedné společnosti. Zúčastnil se zábavy čilý, veselý a uvolněný, ale nebyl opatrný. A láska si použila pohledů, pohybů, slov, ba i vlasů jednoho slabého tvora jako šípů, aby zranila jeho bezbranné srdce, Ted' je smutný, zamlklý a zraněný. Proč ale, prosím tě, je smutný? Jistě proto, že je zraněný. A kdo jej zranil? Kdo jiný jež láska.” (TAD VI. 13)
Nemoc lásky
“Proto Platón řekl (In sympos.), že láska “ je chudá, bez přístřeší, ubohá, nahá, bosá, leží na holé zemi před branami a je vždycky potřebná. “Je “chudá “, neboť nás vede k tomu, abychom kvůli ní opustili všechno, na čem nám záleží; - je “bez přístřeší “, neboť nechává duši opustit její sídlo, aby vždycky následovala toho, kterého miluje.” (TAD VI. 15)
Extáze
“Co se pak týká svatých extází, můj milý Theotime, ty jsou trojí ho druhu. První je extáze rozumu, druhá extáze citu, třetí extáze činu. První se zakládá na skvělé kráse, druhá na vroucnosti, třetí na skutku. První se děje obdivem, druhá zbožnou oddaností, třetí konáním.” (TAD VII. 4)
“Kdo by neviděl,[….], že právě extáze činu a života je tím, o čem veliký apoštol mluví především, když říká: “Žiji, ale nežiji už já, nýbrž žije ve mně Kristus” (Gal 2,20)? “ (TAD VII.7)
Smrt z lásky
“K nejvyššímu stupni lásky však patří, že někteří na tuto lásku i umírají. To se stává tehdy, když láska nejen tak velice poraní srdce, že to chřadne, nýbrž i pronikne do srdce bodnutím s takovou silou, až vyjde z těla duše.” (TAD VII.11)
Svatá odpoutanost
“Odpoutané srdce je jako kulička vosku v rukou Božích, jež je připravena přijmout od jeho věčného zalíbení všechny tvary ve stejné míře; je to srdce bez volby, ke všemu připravené, svou vůli bezvýhradně podřizující vůli Boží. Nemiluje věci, které chce Bůh, nýbrž vůli Boží.” (TAD IX. 4)
5.C. …..tím, že milujeme bližního více než sebe sama
Přání svatého Františka Saleského
“Přesto však láska k bližnímu by si zasluhovala vlastní pojednání a ja prosím nejvyššího Boha, jenž miluje člověka, aby někomu ze svých lepších služebníků dal takové vnuknutí, neboť vrcholem lásky k božské dobrotě nebeského Otce je dokonalost lásky k našim bratřím a druhům.” (TAD X.11)
Milovat bez míry
“Slavný svatý Bernard říká, že mírou lásky k bohu je milovat ho bez míry. To co bylo řečeno o Bohu se chápe taky ohledně lásky k bližnímu protože láska k Bohu nás vždy navádí nad a zaujímá první místo. Po Bohu však máme milovat naše bratry celým svým srdcem a neuspokojit se tím, že je budeme milovat jako sami sebe jak nás to zavazuje Boží přikázání. Máme je však milovat více než sami sebe proto, abychom dostáli pravidlu evangelní dokonalosti, které to po nás chce. Náš Pán řekl to samé: “To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.” (Jan 15, 12); Toto chce říct, víc než sami sebe.” (Svědectví o srdečnosti 3).
Proč milovat bližního?
“Jako Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a své podobě, tak nařídil lásku k člověku k obrazu a podobě lásky kterou máme mít k jeho Božství. Ach, Bože pravý. Když vidíme, Teotime, bližního stvořeného k obrazu a podobnosti Boží, neměli bychom si říct navzájem: podívejte se, jak se podobá Tvůrci toto stvoření? Neměli bychom se k němu vrhnout, hladit ho a plakat z lásky k němu?” (TAD X. 12)
“Jak silný je tento motiv proto, aby v nás podnítil k lásce tohoto přikázání a k jeho přesnému zachovávání: byli jsme stejně zavlažení předrahou krví jakoby posvátným pojítkem, činem, který spojuje naše srdce navzájem.” (Sermone OEA 277-278)
Pasivní a činná láska
“Dokonalá láska k bližnímu, která je podle Boha, se projevuje různými způsoby: pomocí bližnímu slovem, skutkem a příkladem, zabezpečením všeho, co nutně potřebuje, nakolik to člověk může udělat, tím, že se člověk raduje z jeho časného štěstí, ale mnohem víc z jeho duchovního pokroku.Tím, že mu obstaráme věci časné nakolik mu mohou posloužit k získání věčného štěstí.Tím, že člověk touží, aby se bližnímu dostalo hlavního dobra milosti, ctností, které ho mohou zdokonalit podle Boha, to všechno mu opatřujeme dovolenými cestami a s velikou láskou.” (Dopis Janě Chantal OEA XVI. 118)
Srdečnost, vlídnost a dobrá rozmluva
“Srdečnost není nic jiného než podstata upřímného a pravdivého přátelství, které může existovat jenom mezi rozumnými osobami, které podporují a živí přátelství mezi sebou rozumem.Tato srdečná láska musí být doprovázená dvěma ctnostmi, ze kterých jedna se jmenuje vlídnost, druhá se jmenuje dobrá rozmluva. Vlídnost vkládá určitou laskavost do toho, co děláme a do naší vážné rozmluvy, kterou mezi sebou vedeme. Dobrá rozmluva je taková, která nás činí příjemnými a pozornými v naší méně vážné komunikaci, kterou vedeme se svým bližním.” (O srdečnosti 1, 4).
Ukázat, že milujeme
“Musíme projevit lásku k našim drahým bratřím a projevit to, že nám působí radost to, co dělají, protože svatost je vždy doprovázená láskou, kterou jim projevujeme, a ne jenom aby Bůh nebyl urážen, ale z toho vyplývá, aby byl chválen a oslavován. Samotný Pavel to chce a učí nás to dělat milým způsobem, dává nám příklad: “Pozdravte člověka, aby určitě věděl, že ho máte ze srdce rádi a jiného zase proto, aby věděl, že ho máme rádi jako bratra a zvláště jeho matku, aby věděla s jistotou, že je taky mojí matkou” (Pojednání o srdečnosti 6)
Prostota (jednoduchost)
“Ctnost prostoty je protiváhou neřesti, která se jmenuje lstivost. Tato neřest je pramenem mazanosti, vyumělkování, dvojakosti. Lstivost je sbírkou vyumělkovanosti, podvodu, zlomyslnosti a je tedy prostředkem pro lstivost. V jednání s bližním vymýšlíme si duchaprázdné způsoby, které se nekonečně protiví prostotě, jež vyžaduje, abychom měli v souladu náš vnitřní úmysl a náš vnitřní projev.” (Pojednání o prostotě 5)
Všechno všem
“Podívejte se, moje drahé sestry, na velikého svatého Anselma. Jeho celkovou zásadou bylo v nelišných věcech, uspokojit všechny a ve všem. Slavný svatý Pavel řekl, že nic ho od Boží lásky neodloučí, ani smrt, ani život, dokonce ani andělé. I kdyby se celé peklo spojilo proti němu, nemělo by tu moc: abych já znal něco lepšího, abych se já stal všechno všem, smát se s těmi, kteří se směji, plakat s těmi, kteří pláčou, nakonec jsem se sjednotil s každým.” (Pojednání o vlídnosti).
Sjednocení s bližním
Mám zvláštní světlo, které mi umožňuje vidět, že jednota našeho srdce je dílem velikého Sjednotitele a pak teď už nechci jenom milovat, ale i ctít a vzdávat poctu této jednotě jako něčemu posvátnému.” (Dopis Chantal OEA XVI 121)
“Když uvidíme duše našich bližních na posvátné Spasitelově hrudi, jak se můžeme dívat na bližní mimo tuto hruď? Takový člověk riskuje, že je nebude milovat čistě, stále, stejně.Tam však na tom místě, kdo by je nemiloval? Kdo by je tam nalezl nesympatickými? Kdo by je tam nalezl nudnými? Teď, moje drahá dcero, ten bližní je tam, je v hrudi a v lůně Božského Spasitele. Je tam jako ten nejmilovanější a tolik milování hodný, že Ten, kdo ho miluje, umírá z lásky k němu, srdce Toho, kdo ho miluje je v jeho smrti a smrt v jeho lásce” (Dopis Chantal OEA XXVII 213).
6. Umění využít naše viny k vlastnímu prospěchu
“Víme, že všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.” (Řím 8, 28)
Nediv se vlastním proviněním
“Dokud jsme v tomto životě, nemáme na to myslet, že budeme moci žít, aniž bychom se dopustili nedokonalosti. Protože jsme lidské bytosti, nemůžeme bez nedokonalosti existovat. Důsledkem toho máme všichni věřit této pravdě jako věci velice jisté proto bychom se neměli divit když vidíme u druhých nedokonalosti. Náš Pán Ježíš Kristus se nám nařizuje abychom každý den říkali tato slova Otčenáše: Odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim vilníkům” (Trattementi XVI).
Nezneklidňuj se při pohledu na vlastní viny
“Vlastní sebeláska je jedním z pramenů našeho neklidu. Jiným je úcta, kterou máme sami k sobě. Co se tím chce říct, že když upadáme do nějakých nedokonalostí anebo hříchů, zůstáváme tím zmatení, zneklidnění, rozhněvání? Tím se bez pochyby chce říct, že si myslíme, že jsme něco bezvadného, neohroženého, nepohnutelného a pak vidíme, že ve skutečnosti není tomu tak a že tlučeme nosem o zem, pak zůstáváme zklamaní, uražení a neklidní.” (OEA XIII 29)
Neztrácejme odvahu při pohledu na vlastní viny
Raději by ses viděl bez chyb, že bys nemusel konstatovat, že jsi pořád ponořený do nedokonalosti. Také mně by se to líbilo, protože to by bylo jako bychom byli v ráji. Nenáviď proto své nedokonalosti, protože jsou nedokonalostmi. Tím však, že ti ukazuji tvé nedokonalosti, tě nutí cvičit se ve ctnostech a prosit o Boží milosrdenství.” (OEA XIV 27)
Použij své viny proto, abys rostl v pokoře
“Drahé nedokonalosti, které nám umožňují uznat naši bídu a cvičí nás v pokoře, nebrat se vážně, v trpělivosti a v pečlivosti.” (OEA XII. 205)
Nebojme se pokoření, spíše bychom je měli milovat
“Nejvyšší stupeň pokory spočívá nejenom v dobrovolném uznání vlastní ničemnosti, ale také v tom, že ji budeme milovat a že se nám to bude líbit.To nejen pro nedostatek odvahy a velkorysosti, ale většinou proto, abychom velebili Boží vznešenost a měli větší úctu k bližnímu než sami k sobě.” (IVD III. 6)
“Když se dopouštíme nedostatků ze slabosti, není třeba se tomu divit, ale tím, že urážku vůči Bohu ze své strany odsoudíme, je třeba mít určitou radostnou pokoru, která by působila radost vidět a konstatovat naši ubohost.” (OEA. XIV 7).
Proto, aby má důvěra v Boží milosrdenství rostla
“Já nevím proč, ale když se cítím uboze, nikdy se nezneklidňuji, spíše někdy zakouším určitou radost při pomyšlení, že dávám velikou příležitost projevit Boží milosrdenství”.(OEA XIII. 336)
Proto, abych se upevnil ve vytrvalosti
“Duchovní tak jako tělesná horečka jsou běžně doprovázené různými projevy, které jsou užitečné pro toho, kdo se uzdravuje. Je to však zvláště proto, že stravuji různé přebytky špatných šťáv, které jsou příčinou nemocí a nezůstane po nich ani žádné znamení. Také nám připomínají minulou nemoc proto, aby v nás vzbuzovaly obavu, že do toho upadneme znovu a ke kterým jsme náchylní kvůli přílišné volnosti a která by postupovala, kdybychom ji nedrželi na uzdě a také proto, že jsme na sebe opatrní a to až tak, že naše zdraví je našim nejcennějším dobrem.
Proto, abychom se stali horlivějšími
“Hřích je hanbou, ale jenom když se ho dopouštíme, ale obrácením ve zpovědnici a v pokání je ctihodný a spásný” (IVD 1, 19). “Svátostí smíření nepřijímáš jenom rozhřešení od běžných hříchů které vyznáváš, ale také velikou sílu se jim vyhnout v budoucnosti, světlo pro jejich dobré rozeznávání a hojnou milost pro uzdravení celé ztráty, kterou ti hříchy způsobily. Tímto způsobem budeš praktikovat kromě ctnosti pokory, také poslušnost, prostotu a lásku: tímto jediným úkonem ve svátosti smíření projevíš větší úkon ctnosti než jakýmkoli jiným způsobem.” (IVD II. 19).
Proto, abychom vrátili Bohu ukradenou lásku
“Magdaléna by nikdy nebyla tak zamilovaná do Spasitele kdyby jí on neodpustil tolik hříchů. Neodpustil by jí, kdyby se jich nedopustila. Obdivuj tedy, má drahá dcero, umění tohoto velikého Mistra milosrdenství: on mění naše ubohosti v milost a z jedu naši nepravosti připravuje vzácný lék pro naši duši.” (OEA XVIII. 209).
Pro rozmnožení své důvěry k nejsvětější Panně Marii
Zdálo se mi vidět Spasitele v dobré náladě (v domě Šimona malomocného), ale pro úctu k naši drahé Magdaleně neodvažovali jsme se vrhnout se k jeho nohám, a proto jsme se vrhli k nohám jeho svaté Matky, která když se nemýlím, tam rovněž stála.Velice jsem si stěžoval, že jsem neměl tolik slz, ani tolik vůně, kolik měla tato svatá kajícnice. Avšak Nejsvětější Panna se spokojila s několika kapkami, které upadly na její roucho, protože jsme se neodvážili dotknout jejich posvátných nohou. Jedna věc mě velice utěšila: po obědě Spasitel odevzdal Panně Marii drahou konvertitku. Proto jí vidíte stát téměř vždy s Nejsvětější Pannou, která hříšnici velice hladí. To mi dojalo srdce a velice jsem se z toho radoval. (OEA XIII. 303).
7. Maria, matka krásné lásky
Nejsvětější Matko Boží, ty jsi nejvíce milovaná, nejvíce milující a nejvíce milování hodná ze všech tvorů. (Svatý František Saleský)
Nejvíce milovaná ze všech tvorů
Boží volba
“Bůh nyní viděl různé možnosti, jak stvořit lidskou přirozenost svého Syna, aby se ten stal skutečným člověkem. Mohl utvořit jeho tělo i duši z ničeho; mohl stvořit jeho tělo z nějaké dříve stávající látky, jako tomu bylo u Adama a Evy; mohl jeho tělo dát přivést na svět obyčejným způsobem zplození a zrození skrze muže a ženu. Nakonec Bůh viděl, že jeho Syn by se mohl stát člověkem neobyčejným způsobem zrozením z ženy bez účasti muže, a rozhodl, že se to tímto způsobem také stane. Z různých možností, jako lidství spojit s božstvím, zvolil tedy Bůh tento způsob a ze všech žen, které k tomu mohl vyvolit, on vyvolil přesvatou Pannu Marii. Naši Paní, skrze niž se měl náš Vykupitel nejen narodit, ale i začlenit do lidského rodu a starozákonního lidu Božího.” (TDA II. 4)
Početí neposkvrněné Marie
“Tak byla předem vykoupena zcela vznešeným způsobem. Když dravé vody dědičného hříchu hrozily zaplavit svým neblahým přílivem početí Naší Paní se stejnou divokostí jako všechny dcery Adamovy, přece nemohly až k ní; musely se zastavit jako kdysi v dobách Jozuových vody Jordánu (Joz 3,15-17), a to ze stejné příčiny. Jordán totiž zadržel vlny svých vod z hluboké úcty k arše úmluvy, která měla na tom místě přejít přes řeku. Právě tak zadržel dědičný hřích vlny svých vod z hluboké úcty i bázně před přítomností pravého stánku věčné úmluvy (Z 132,8).” (TAD II. 6)
Hlavní dílo vykoupení
“Podobna vybrané zahradě, mající přinést plod života, byla osázena květy veškeré dokonalosti. Syn věčné Lásky ozdobil svou Matku zlatým rouchem, olemovaným rozmanitou krásou, aby byla královnou stojící po jeho pravici a první z vyvolených, těšící se blažeností věčnou. Tak byla tedy tato nejpožehnanější, svému Synu zcela náležející Matka vykoupena nejen od zavržení, nýbrž i od každého nebezpečí zavržení. On jí ještě zajistil i milost a plnost milosti, takže se podobala zářivým červánkům, trvajícím od úsvitu do jasného dne. Ó podivuhodné vykoupení, mistrovské dílo Vykupitelovo a první ze všech jeho vykupitelských skutků. (TAD II 6)
Její slavné nanebevzetí
“Náš Pán přijal své tělo od své Matky a byl nošen dlouho v jejím svatém lůně, na jejich svatých ramenou. Jaký to je ale syn, který nevzkřísil svoji matku, kdyby mohl, a neuvedl by jí hned do ráje ihned po její smrti? Tato matka zemřela z lásky a láska jejího syna ji vzkřísila.” (OEA VII 453).
Nejvíce milování hodná ze všech tvorů
Žila život svého Syna
“Svatý Pavel pociťoval takové spojení a takový svazek lásky mezi sebou a svým Mistrem, že vyznává, že nechce jiný život než život svého Spasitele. Už nežijí já, ale spíše žije ve mne Ježíš Kristus. Ó lide, toto spojení, toto splynutí a tento svazek srdcí byly tak veliké, že svatý Pavel řekl tato slova. Ale jeho láska nebyla srovnatelná s tou, která byla v srdci Syna Ježíše a v srdci jeho Matky Marie. Láska, kterou Panna Maria měla ke svému Synu, překračovala všechno, co měl v srdci svatý Pavel ke svému Mistru v míře ve které jsou matka a syn lepší ohledně předmětu lásky než láska učitele a služebníka.” (OEA VI. 443)
Nepřerušený pokrok
“Jako azbest sobě vlastní silou uchovává oheň, jímž byl jednou zachvácen, tak i srdce panenské Matky udržuje svatý oheň lásky, jejž v něm roznítil její Syn, ovšem s tím rozdílem, že oheň azbestu sice nemůže být uhašen, ale ani zesílen, kdežto plamen lásky v srdci nejblahoslavenější Panny Marie nemůže být ani uhašen, ani zmírněn, ani zůstat stejný, nýbrž v neobyčejné míře se nepřestává stupňovat, dokud nedosáhne nebes, místa svého zrodu. Proto je tak velice pravdivé, že tato Matka je “Matkou krásného milování” (Sír 24,24), což znamená, že je lásky nejhodnější i nejvíce milující a nejmilovanější Matkou svého jediného Syna, jenž je právě tak lásky nejhodnějším i nejvíce milujícím a nejmilovanějším Synem této jediné Matky.” (TAD III. 8)
Její soucit
Především pak pozoruj, jak láska vtáhla všechny námahy, všechna trápení, všechny tísně, strasti, bolesti, rány, celé hořké utrpení a smrt na kříži našeho Vykupitele do srdce jeho nejsvětější Matky. Ach, tytéž hřeby, které pronikly tělem jejího božského Syna, pronikly i jejím srdcem; tytéž trny, které se zabodly do jeho hlavy. Tato láskyplná Matka trpěla ze smilování nad toutéž bídou jako její Syn, snášela totéž trápení jako on ve svém spoluutrpení, tytéž bolesti jako on ve svém soucítění, a tak měla podíl na jeho utrpení a smrti. To kopí, jež nakonec probodlo srdce jejího nejmilovanějšího Syna, probodlo rovněž srdce této milující Matky (srov. L 2,35).(TDA V. 4)
Je mrtva z lásky
Při smrti Spasitelově bylo přítomno několik svatých milujících: mezi nimi nejvíce trpěli ti, kdo nejsilněji milovali. Její láska byla zcela prosáklá utrpením a jejich utrpení bylo zcela prosáklé láskou; a všichni, kdo Spasitele vášnivě milovali, byli uchváceni láskou k jeho utrpení a bolesti. Avšak jeho milovaná Matka, která milovala vroucněji než všichni ostatní, byla také více než všichni ostatní proniknuta mečem bolesti. Utrpení jejího Syna bylo tím pronikajícím mečem, jenž proklál její mateřské Srdce. Toto Srdce bylo totiž tak spojeno a sjednoceno se Srdcem jejího Syna, že nebylo na světě nic, co by mohlo zranit jedno z těchto Srdcí, aniž by zasáhlo druhé způsobem nejbolestnějším. Toto mateřské Srdce, tolik raněné láskou, nejen že už nehledalo uzdravení své rány, nýbrž zamilovalo si svou ránu víc než všechno uzdravení a s láskou uchovávalo bolestné zásahy, jež z lásky přijalo. A vždycky toužila po tom, aby láskou umřela, protože i její Syn láskou umřel, - její Syn, jenž podle slov Písma svatého a všech učitelů Církve umřel v plamenech lásky jako dokonalá zápalná oběť za hříchy světa.
Nejvíc milovaná ze všech tvorů
Hodná lásky a cti
“Dobře říká evangelista, že byli muži a ženy na konci, aby ukázali, že musíme očekávat Ducha svatého. Evangelista zvláště jmenuje Pannu Marii proto, aby ukázal, že ona byla více než žena, byla Paní Apoštolů, a proto neříká, že ona byla s Apoštoly, ale že jiní byli s ní. Ať ustoupí ti povrchní, kteří se bojí, že budeme příliš uctívat Pannu Marii, protože ona je hodná vší cti, která náleží tomuto čistému stvoření ať duchovně anebo tělesně. Ti co nejsou křesťanská nedochůdčata, ale jsou opravdovou generací Ježíše Krista, tuto Paní milují, ctí, chválí ji ve všem a po všechny časy: Beatam me dicent omnes generationes.” (OEA VII. 29)
Přímluva Panny Marie
Všimněte si, že svatá Alžběta přijala Ducha svatého prostřednictvím Panny Marie. Bylo to bez váhání, musíme si jí posloužit jako prostřednici u Syna proto, abychom obdrželi tohoto Božího Ducha. Určitě můžeme prosit Boha, na přímluvu Panny Marie nejenom o duchovní dobra, jako jsou ctnosti, ale také o dobra časná.” (OEA X. 73-74)
Plnit Boží vůli jako Panna Maria
“Kolik obdivuhodných příkladů poslušnosti vůči Boží vůli nám zanechala nebeská Matka. Pomyslete na její manželství s Josefem, na útěk do Egypta. Kam jdeš slavná Panno se svým Dítětem? Jdu do Egypta. Kdo tě tam nutí jit? Boží vůle. Bude to na dlouho? Dokud se mu to bude líbit. Kdy se vrátíte? Až Bůh to bude chtít. Když se vrátíš nebudeš spokojenější než když teď odjíždíš? Určitě ne. A proč? Protože konám stejně Boží vůli, když odjíždím, když jsem tam, když se budu vracet. Když se vrátíš přijdeš do své vlasti? Och Bože, já nemám jinou vlast mimo plnění Boží vůle.” (OEA IX. 394)
Modlitba k Marii naši Matce připisovaná svatému Františku Saleskému:
“Pamatujte milá Panno, že Vy jste moje Matka a že já jsem Váš syn, že Vy jste mocná a že já jsem ubohý člověk, bídný a slabý. Naléhavě vás prosím, milá Matko, aby jste mě vedla a bránila na všech mých cestách a ve vší mé činnosti. Neříkejte drahá Matko, že to nemůžete, protože Váš milovaný Syn Vám dal všechnu moc na nebi a na zemi. Neříkejte, že to není Vaše povinnost, protože jste společnou Matkou všech ubohých lidi a zvláštním způsobem mojí Matkou. Když byste nemohla, omluvil bych Vás slovy: Je pravdou, že je moje Matka a že mě miluje jako syna, ale ubohá nemá ani nic ani moc. Kdybyste byla mojí Matkou, trpělivě bych říkal: “Ona je dostatečně bohatá, aby mi pomáhala, ach tím, že není mojí Matkou, ona mě nemiluje”. Tím však, milá Panno, že jste moji Matkou a že jste mocná, jak bych Vás mohl omluvit, kdybyste mi nepomohla a nepropůjčila svoji podporu a vaší pomoc? Jak vidíte, moje Matko, jste donucená souhlasit se všemi mými prosbami. Pro čest a pro slávu vašeho Syna přijměte mě jako vašeho syna, aniž byste se dívala na moji bídu a na mé hříchy. Osvoboďte moji duši a moje tělo ode všeho zla a udělte mi všechny vaše ctnosti, především pokoru. Nakonec dejte mi dar všech darů, dobro všech dober, milosti všech milostí, které jsou milé svaté Trojici, Otci, Synu a Duchu svatému.Amen.(OEA XXVI. 427-428)
Obsah
1.A. – Bůh k nám mluví
1.B. - ..…..v modlitbě
2.A. - Bůh nás miluje jako Otec
2.B - a Boží láska nás uvádí do pohybu
3.A. - Ježíš nás doprovází
3.B. - …v každodenním životě
4.A. - Duch svatý nás inspiruje
4.B. - …………pro cvičení ve ctnosti
5.A. - Bůh nás volá abychom byli svatí…..
5.B - ….tím, že budeme milovat Boha
5.C. - …..tím, že milujeme bližního více než sebe sama
Umění využít naše viny k vlastnímu prospěchu
Maria Matka krásné lásky
Modlitba k Marii naši Matce připisovaná svatému Františku Saleskému
3.1 Exercicie 2003: Přihlášeno je cca 400 účastníků. Provinciální rada rozhodla, že termín exercicií se uskuteční pokud bude na něj zařazeno minimálně 12 účastníků. Při menším počtu účastníků se termín ruší. Rozpis zařazení obdrží místní rady.
Na acsczech.cz je k dispozici Studijní materiál pro Exercicie 2003 od P.Janka Ihnáta. Ředitelé na něj upozorní exercitátory a doporučí jim možnost jeho využití.
3.2 Jak už víte z minulého
Zpravodaje, pouť salesiánské rodiny bude letos
ve Zlíně 8.5.2003: Mše svatá a obřady svěcení začínají
v 10 hodin. Je třeba očekávat potíže obvykle
spojené s velkým množstvím účastníků. Z důvodu časově
i personálně náročného programu nebude možná prohlídka
areálu. Po obřadech bude pro spolupracovníky připraven
jednoduchý oběd a prostor ke sdílení ve Fryštáku. Pro zajištění
obědů sekretáři místních společenství nahlásí sekretáři
MS ve Zlíně J. Blechovi, příp. J. Němečkovi na e-mail
jos.nem@seznam.cz do 1.5.2003 počet účastníků ze svého místního
společenství.
3.3. Žádosti o apoštolátní projekt roku 2003 předložili tito žadatelé:
Po projednání provinciální rada vyhlásila Apoštolátním projektem roku žádost předloženou místním společenstvím Vsetín-Brumov - vytápění chalupy Vidče.
Když jsme přišli v srpnu do poradny, čekal nás neradostný pohled. Ale díky úsilí přátel, pomocníků, rodinných příslušníků a také posléze i díky stavebním firmám se dobré dílo podařilo. Hlavní sponzor, kterého nám Bůh poslal, byla Arcidiecézní charita Praha. Nyní je již provoz poradny zcela obnoven. Obnovené prostory nám požehnal biskup V. Malý.
O tom, co vlastně v poradně děláme a do jaké míry se jedná o apoštolátní práci v duchu Dona Bosca se vám svěříme příště. Ještě jednou děkujeme za vaši pomoc.
Za salesiánské spolupracovníky v KPPP Ivana Bernardová, Hanka Imlaufová, Stáňa Fuchsová, Irena Mácová.
Za MS Praha D. Počernice zdraví Jakubcovi
Letos nás čeká velká hra, chvilky zamyšlení a rozhovorů, setkání se zajímavým hostem, tvořivá příprava liturgie, sport … a také netradiční putování.
Putovat budeme tři dny od 18.8. do 20.8. Každá “putovní” skupina vyrazí odjinud, abychom se pak všichni sešli na místě společného srazu (pravděpodobně Hostýn). Pak bude setkání pokračovat v Hodoňovicích u Frýdku-Místku. Putovat se bude třemi způsoby. Pěšky, na kole nebo na motorce 50ccm*. Vyber si, který způsob ti nejvíc sedí, vyplň přihlášku a pošli ji nebo odevzdej co nejdříve, nejpozději do konce května, protože je nutné sestavit putovní týmy. Podrobné informace dostaneš včas (místo a čas začátku pouti, cíl, co s sebou …). K této variantě je třeba mít helmu, pojízdnou motorku s technickou a peníze na benzín.
Příspěvek na pobyt je 500,- Kč (uhrazení příspěvku na pobyt je možné v odůvodněných případech prominout). Příspěvek na pobyt zašli také do konce května na účet 1409409359/0800, ČS Zlín (účet místní komunity SDB), jako variabilní symbol napiš svoje rodné číslo. Pak pošli ústřižek složenky nebo potvrzení o převodu na níže uvedenou adresu.
Přihlášku i peníze můžeš předat také osobně, a to v Salesiánském středisku · Plzeň – P. Pavel Hanáček, · Sebranice – Václav Jiráček, · Praha - Dolní Počernice – Petr Kalas, · České Budějovice – Libor Všetula, · Zlín – P. Jaroslav Vracovský.
Přihlášky a informace: P. Jaroslav Vracovský SDB, Salesiáni Zlín (fara), Sadová 149, 76001 Zlín, tel: 608569921, e-mail: vracov@atlas.cz. Informace na internetu: www.sdb.cz/setkani.
---------------------------------------------------- " zde odstřihni " ----------------------------------------------------
Přihláška na Setkání se salesiány – 18.8. - 24.8.2003
Jméno a příjmení: …………………………………………………………
Rodné číslo: …………………/…………
Bydliště:…………………………………………………………………. PSČ: …………
Tel: ……………………… E-mail (www): ……………………………………………..
Budu putovat (zaškrtni): ? pěšky ? na kole ? na motorce do 50ccm
V ………………………………………… dne ………………………………
………………………………… ……………………………………………
Podpis účastníka Podpis zákonného zástupce (u mladších 18 let)
---------------------------------------------------- " zde odstřihni " ----------------------------------------------------
Takový je tedy stav. Ale někteří vtipálkové se nás pokusili zmást touto aprílovou zprávou:
Patronem Internetu bude na papežovu žádost sv. Cenzor.
1.4. 2003 15:37 Vlastní zpráva (Vatikán)
Tiskové středisko Svatého stolce ve Vatikánu dnes oznámilo, že patronem Internetu bude sv. Cenzor. Stane se tak na zvláštní žádost papeže Jana Pavla II..
Svatý Cenzor žil na přelomu 16. a 17. století v německém Fursingu, kde jako knihovník benediktinského řádu se staral o výběr knih pro zdejší klášterní knihovnu.
Po zřízení klášterní tiskařské dílny, byl ustanoven jako její vedoucí. Zodpovídal tak za obsah všech knih, které byly v tomto klášteře tisknuty. (jpII)
A takto ji pak uváděli na pravou míru:
Upozornění: Včera bylo 1.dubna 2.4. 2003 09:16 Vlastní zpráva (Brno)
Upozornění pro některé čtenáře Magazínu ChristNet.cz. Včera bylo 1. dubna – apríl. (toz)
Nu, ať žije veselá mysl!
Jankovi děkuji za nápad, místnímu společenství Praha-sever za organizaci... Včera, 22. 3. 2003, proběhla 1. velká pražská DO. Mně osobně se moc líbila, setkali jsme se s mnoha přáteli (i když jen letmo), prožili jsme plodný den... Sever skvěle vše zorganizoval a výběr z deseti zpovědníků byl bezkonkurenční. Prostory v Kobylisích jsou i pro tyto účely zbudované, tak proč je nevyužít? Pokud se bude nějak hlasovat, jsem PRO zase příští rok. Díky.
František Jakubec
Poznámka redakce: tato celopražská obnova se konala na opakovanou žádost p. provinciála Komárka. Jde o to, aby salesián nebyl vázán celé odpoledne (případně celý den) na obnovu, kde je přítomno třeba jen 5 účastníků. Stalo se také, že takto početně zastoupeno bylo více obnov v tentýž den a každá z nich vázala jednoho zpovědníka. Ti se pak nemohli už zúčastnit jiných aktivit SDB. Proto p. provinciál chce nadále soustředit síly i zpovědníky na jeden vyhrazený termín, kdy s nimi už nebude počítat pro jiné aktivity. Někteří účastníci sice namítali, že je to “megaakce”, ale musíme vycházet z možností, které máme. Navíc v Kobylisích bylo možno uchýlit se i do ticha a samoty. Je tedy pravděpodobné, že tato podoba duchovních obnov se v budoucnu bude více využívat.
Milá Salesiánská rodino!
Vzhledem k tomu, že se blíží mé přísliby, chtěla bych poděkovat českobudějovickému společenství salesiánských spolupracovníků, především svým formátorům Maru a Jardovi Havlíčkovým, také všem salesiánům, kteří vyučují na Teologické fakultě, salesiánům, kteří byli mými spolužáky, salesiánům v Bulharsku a také všem ostatním členům salesiánské rodiny.
Martina Kuře Sýkorová
Úmysl modlitbyObecný :
Konkrétní:
Z Vnitřních zpráv SDB:
*** Dne 25. 3. 20003 na slavnost Zvěstování Páně oslavil své osmdesátiny náš milý exprovinciál Láďa Vik. Touto cestou mu děkuji za nás všechny, za veškerou lásku a péči, za modlitby a za vše, co pro nás a celou provincii vykonal a to nejen v době, kdy byl 12 let provinciálem. Zvláště mu patří dík za jeho příklad víry a důvěry v Boží prozřetelnost i v přímluvu a pomoc Panny Marie. Milý Láďo, ať Tě Pán právě na přímluvu Panny Marie, kterou tak vroucně ctíš, provází svým požehnáním a ať Ti dá hojnost zdraví a sílu pro Tvůj život a Tvé současné poslání.
Váš Johny
*** A zde máme první hozenou rukavici někomu, kdo by se chtěl ujmout překladů zmíněných v bodě 1.1.2:
(ANS – Rome, 3 April 2003) – Today is the first anniversary of the election of Fr Pascual Chavez as Recto Major. A year ago at 5.00 in the afternoon, after a single ballot which indicated that he was the choice of the 230 or so representatives of the Salesians around the world, the Vicar of the Rector Major who was then presiding at the 25th General Chapter, asked him whether he accepted the onerous task assigned to him by the chapter members in the name of the whole Congregation. Fr Chavez replied in the affirmative after prefacing his acceptance with the words: “I take this decision of the assembly as the expression of the will of God, and as I replied at my first profession, again I want to say to Him Yes.” The prolonged applause expressed the joy and satisfaction of everyone in having a new Rector Major, the IX successor of Don Bosco.
During his first year of service to the Congregation, the Rector Major has visited almost all the Provinces in Italy, the two in Mexico (his first journey as Rector Major), the two in the Philippines, Thailand, Madrid in Spain, Portugal, France, the 4 Provinces in Poland, the 5 in Argentina, the Province of Recife in Brazil, the communities at Scutari and Tirana in Albania.
In the course of the year he has received the honorary citizenship of Castelnuovo Don Bosco, becoming a fellow citizen of the saint the founder of the Salesian; the Pontifical University of Salamanca (Spain) awarded him an honorary degree and welcomed him as a distinguished guest. In the administration of the highest office in the Congregation, he has written two circular letters; he has presented the Project of Animation and Government for the six year period of his term of office; he has appointed or confirmed in office 31 Provincials; for the first time as Rector Major he assisted at the beatification of three members of the Salesian Family (Romero, Variara and Zatti) seeing holiness confirmed as a fruit of salesian spirituality; and above all has met thousands of youngsters and friends of Don Bosco and his work.
The Rector Major will celebrate his first anniversary in the Holy Land where he is going to celebrate the centenary of the foundation of the Middle East Province and where he remain until 7 April.
Výtah z článku pro ty, kdo překládat nehodlají: Článek se týká prvního výročí zvolení hlavního představeného P. Chaveze: 3. dubna uplynul rok od okamžiku, kdy na rozhodnutí 230 účastníků generální kapituly o jeho zvolení odpověděl: “Přijímám rozhodnutí kapituly jako vyjádření Boží vůle a stejně jako jsem mu odpověděl při svých slibech, chci mu i teď říci “ano!” Během prvního roku navštívil don Chavez mnoho zemí, obdržel i čestná občanství. V okružních listech naznačil své záměry pro funkčí období, zúčastnil se beatifikace členů salesiánské rodiny. První výročí volby oslavil ve Svaté zemi, kde pobýval u příležitosti stého výročí založení provincie Středního východu.
Vybrali jsme z tisku:
***UČILIŠTĚ
ZAČÍNÁ TAM, KDE JINÁ KONČÍ
Když jsme se před lety začali scházet se spolupracovníky, velice často jsme jezdívali na sobotní duchovní obnovu na faru do Vřesovic a Jenda Jiříček pravidelně přijížděl na naše spolupracovnická setkání. Jeho dobrota, laskavost, trpělivé naslouchání při svátosti smíření a jeho nadšení pro mládež pro nás byly vždycky velkým povzbuzením. Už tehdy hovořil o svém nápadu nabídnout zázemí a domov klukům nejvíce potřebným. Byl a stále pro nás je salesiánem, který je opravdovým následovníkem Dona Boska.
Na chvíle prožité s Jendou Jiříčkem jsme si vzpomenuli, když jsme objevili v našich březnových regionálních novinách “Olomoucký den” článek UČILIŠTĚ ZAČÍNÁ TAM, KDE JINÁ KONČÍ
Fliedrovi
Vřesovice - Nesnadný úkol si před sebe postavilo na počátku 90.let minulého století středoškolské zařízení pro problémové chlapce ve Vřesovicíh na Prostějovsku. Dává šanci těm hochům, kteří se už na sklonku dětského věku dostali nějakým způsobem na okraj společnosti, a pomáhá jim zařadit se zpět. Školu převzal v minulém roce od státu Olomoucký kraj, který nyní zajišťuje, aby zařízení naplnilo volná místa a fungovalo pro celý region.
Na rozdíl od jiných škol hledá Jan Jiříček, ředitel školy a vřesovický katolický páter v jedné osobě, žáky v diagnostických a nápravných ústavech, SOS vesničkách, psychiatrických léčebnách a u sociálních kurátorů.
“Nabízíme rodinné zázemí, ubytování, individuální přístup, naplnění volného času, kulturní a sportovní aktivity. Chlapci u nás mohou dokončit základní vzdělání, vyučit se a případně po škole i zůstat,” vypočítává ředitel učiliště, které připravuje zedníky a stavební dělníky.
Klientem učiliště se může stát každý, kdo má ukončenou povinnou školní docházku. “Dáváme šanci, často poslední, všem, bez toho, abychom se dívali zpět,” vysvětluje filozofii školy Jiříček. Předpokladem pro přijetí není výborný prospěch či jednička z mravů. Naopak předností je původ v rozvrácené rodině či život bez rodičů, v ústavech a domovech, výchovné a studijní problémy, nezaměstnanost.
Sociálně vzdělávací projekt založený na křesťanských principech navazuje na odkaz italského kněze Jana Bosca, který v 19. století vytvořil koncepci práce s problémovou mládeží. Chlapci se mnohdy poprvé ocitají v “normálním prostředí”, kde se na ně pohlíží jako na osobnost, v malém kolektivu se učí řešit mezilidské problémy stejně jako většina společnosti, škola jim pomáhá najít kamarády, sebedůvěru, práci, smysl života, případně víru v Boha.
Učiliště přešlo loni stejně jako jiné státní střední školy pod křídla Olomouckého kraje. “Podobné školy jsou u nás Popelky. My si ale uvědomujeme, že zařízení odvádí nesmírně pozitivní a užitečnou práci a pomáhá vracet problémové mladé lidi do normálního života. V tom dosahuje výborných výsledků, protože po škole se většina klientů odmítá vracet do prostředí, odkud vzešla,” míní radní kraje pro školství Pavel Sekanina (ODS).
(il)
***Z ČTK:
Buzková ocenila činnost dvou desítek pedagogů
Praha
27.března (ČTK) - Učitelka, která zabránila
dopravní nehodě, pedagožka propagující romskou kulturu a dvě
desítky dalších pedagogů převzaly dnes z rukou ministryně školství
Petry Buzkové medaili za svou pedagogickou, vědeckou nebo uměleckou
práci. Buzková uvedla, že výsledky jejich dlouhodobé činnosti
nemusí být vždy vidět, a tak je medaile symbolem úcty a vděčnosti za jejich práci...
Mezi oceněnými pedagogy byl i náš salesiánský spolupracovník Ing. Libor Podešva, ředitel školy INTEGRA ve Vsetíně.
Gratulujeme!
Příloha 1: JE TO U VÁS TAKÉ TAK?
Slova generálního ředitele
Zítra v 10:00 hod. je zatmění Slunce, tedy něco, co se každý den nevidí. Ať pracovníci nastoupí v pracovním oděvu na dvůr. Při pozorování tohoto řídkého jevu podám příslušný výklad. Bude-li pršet, nebude nic vidět – v tom případě půjdeme do zasedací síně.
Instrukce náměstka vedoucímu provozu
Na pokyn ředitele bude zítra v 10:00 hod. zatmění Slunce. Bude-li pršet, nebude to možné na dvoře v pracovním oděvu vidět. V tom případě se provede zatmění Slunce v zasedací místnosti, tedy něco, co se každý den nevidí.
Instrukce vedoucího provozu mistrovi
Na pokyn ředitele závodu dojde zítra v 10:00 hod. v pracovním oděvu ke zmizení Slunce v zasedací síni. Ředitel dá pokyn, má-li pršet, což se každý den nevidí.
Instrukce mistra parťákovi
Bude-li zítra pršet v zasedací síni, což se každý den nevidí, zmizí zítra v 10:00 hod. ředitel v pracovním oděvu.
Instrukce parťáka dělníkům
Zítra v 10:00 hod. zmizí náš ředitel. Škoda, že se to nedá vidět každý den.
Dělníci mezi sebou
Ať jdou do háje všichni i s ředitelem.
Příloha 2
2.1 Pět etap plánování:
1. Předprojektové nadšení.
2. Realizační vystřízlivění.
3. Hledání viníků.
4. Potrestání nevinných.
5. Odměňování nezúčastněných.
2.2 Pět nejdůležitějších zásad:
1. Nemysli!
2. Když myslíš, tak nemluv!
3. Když myslíš a mluvíš, tak nepiš!
4. Když myslíš, mluvíš a píšeš, tak nepodepisuj!
5. Když myslíš, mluvíš, píšeš a podepisuješ, tak se
nediv!
2.3 Pracovní desatero
Nejlepší je mít přesně
stanovený vzorec chování.
1. Lenost - půl zdraví.
2. Co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra.
3. To, že jiní pracují, není ještě důvod, abys pracoval Ty.
4. Ztracenou chuť do práce nehledej.
5. Spis, který se do 30 dnů nevyřídí sám, nezasluhuje Tvoji
pozornost.
6. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, a proto zasluhuje prémie.
7. Pracoviště není hospoda, tak se tam nezdržuj
celý den.
8. Stav se k práci tak, aby se i jiní měli kam postavit.
9. Když tě slabě platí, nemůžeš silně pracovat.
10. Práce šlechtí člověka, ale další šlechtice už nepotřebujeme.
2.4 Nejpoužívanější lži v ČR
Podle výzkumu veřejného mínění jsou
nejpoužívanější lží v ČR tyto:
1) Faktura už byla proplacena
2) Nevadí, zůstaneme přáteli
3) Rád bych zaplatil, pane vrchní
2.5 Varování výrobců alkoholu
Aby výrobci alkoholu prokázali vyšší odpovědnost za své produkty, rozhodli se na návrh Lékařské asociace umístit na všechny láhve alkoholu tato varování:
Varování č. 1: Konzumace alkoholu může způsobit pocit, že šeptáte, když nešeptáte.
Varování č. 2: Konzumace alkoholu je hlavním příčinou toho, že při tanci vypadáte jako debil.
Varování č. 3: Konzumace alkoholu vás může přimět vyprávět jednu a tu samou nudnou příhodu pořád dokola, dokud vám kamarádi nerozbijí hubu.
Varování č. 4: Při konzumaci alkoholu snadno uvěříte, že vaše ex-přítelkyně (ex-přátelé) nebo kamarádi umírají touhou po tom, abyste jim ve čtyři ráno zavolal.
Varování č. 5: Konzumace alkoholu vás může zanechat v němém údivu co se to proboha stalo s vašimi kalhotami.
Varování č. 6: Konzumace alkoholu vás může dovést k přesvědčení, že dokážete konverzovat s příslušníky (příslušnicemi) opačného pohlavím bez prskání.
Varování č. 7: Konzumace alkoholu může způsobit, že se ráno probudíte a uvidíte něco opravdu strašného (jméno toho si však nebudete pamatovat).
Varování č. 8: Konzumace alkoholu je obecně hlavní příčinou nevysvětlitelných spálenin od koberce objevujících se na čele.
Varování č. 9: Konzumace alkoholu ve vás může vyvolat iluzi, že jste silnější, krásnější a chytřejší než ten obrovskej chlap, co sedí v rohu.
Varování č. 10: Konzumace alkoholu vás může přivést k domněnce, že tlustí a hnusní lidé jsou štíhlí a atraktivní.
Varování č. 11: Konzumace alkoholu může vést k tomu, že se u vás doma najednou objeví několik dopravních značek.
Varování č. 12: Při konzumaci alkoholu snadno uvěříte tomu, že se lidé smějí s vámi.
Kalendář:
2.–4.5.2003 |
Dny salesiánské spirituality na Velehradě |
8. 5. 2003 |
Svěcení nového salesiánského střediska ve Zlíně-Jižní svahy spojené s celoprovinciální poutí salesiánské rodiny |
17. 5. 2003 |
Sliby ACS spolu s věčnými sliby Martina Jílka v Českých Budějovicích |
14.6.2003 |
Jednání provinciální rady v Praze-Kobylisích |
27.9.2003 |
Jednání provinciální rady |
V tomto čísle byly použity obrázky z: Jdeš si leštit svatozář?album kreslených vtipů Pavla Bosmana1. vyd.PrahaKřesťanská misijní společnost2002[45] s. a z: internetu Ladislav Jílek: Představoval jsem si to trochu jinak, Gloria Rosice u Brna 2002
Zpravodaj Sdružení
salesiánských spolupracovníků,
Kobyliské náměstí
1, 182 00 Praha 8., http://www.acsczech.cz
Určeno
pro informaci členů ACS
Vydává: provinciální rada ACS
Změny
adres: Pavla a Jan Macounovi, V domově 57, 130 00 Praha 3,
TD: 284 860 176, e-mail:
macoun@chmi.cz
Příspěvky
(s jasně označeným určením) zasílejte: Pavla a Jan Macounovi,
V domově 57, 130 00 Praha 3, tel. 284 860 176, e-mail:
macoun@chmi.cz
Počítačová
sazba: Michal Syrový, Modrá 1977, 155 00 Praha 5 – Lužiny,
TM: 608 566 225 (změna), TD 235 510 486, e-mail:
syrovy@seznam.cz
Expedice do vašich rukou: Společenství Praha – sever II
Helena Mrázková, Lobečská 6, 182 00 Praha 8 – Ďáblice,
tel. 283 911 106, e-mail: mrazkova@ure.cas.czzmrazek@volny.cz
Uzávěrka dalšího čísla je 14.6. 2003