15.9.2002 jsem se zúčastnil na pouti Společenství Metuje. Putovali jsme
do Polska - Černá Čermna - kde jsme slavili spolu s místní farní obcí mši.
Místní kněz nás při mši přivítal. Kázání místního kněze bylo na můj vkus dobré
a nezdálo se mi dlouhé. Měl jsem jenom obavy protože jsem neměl pas
a byl jsem tedy v Polsku načerno. Potom jsme se přesunuli do letního sídla
rodiny Ptáčků kde jme měli oběd. Potom podle programu následovala prohlídka
jednoho zrenovovaného bunkru který tvořil řetěz opevnění, s dlouhým a nadšeným
vyprávěním jednoho z nadšenců pro historii opevnění. Bylo krásné poslouchat
nadšeného a zapáleného člověka. Říkal jsem si, že kdyby všichni Spolupracovnici
byli tak nadšení pro Dona Boska, jako náš průvodce pro bunkry, že by i situace
církve u nás vypadala asi trochu jinak.Potom následovaly dobře připravené hry.
Cestou se dalo mluvit v klidu kdo s kým chtěl.Obava z deště nás trochu popohnala
ale jinak to proběhlo v klidu.Pan Bůh zaplať za každou akci kde se vytváří
a upevňují vztahy. Domu po různých objížďkách jsem dojel pozdě v noci,
ale to vůbec nevadí. Každá legrace přece něco stojí.

Jan Ihnát

Jeden z prvních splachovacích záchodu v první republice byl v bunkru.

P9150011.JPG

P9150022.JPG