Obnova ŠOPu a peníze na povodně
V pátek 25.10.2002 vyrážím na obnovu do Prostějova. Dálnice
má problémy a tak přijíždím do Vyškova s půlhodinovým
zpožděním. František H. mě tam čeká a tak mám možnost
poznat lépe člověka, který dělá naše Webové stránky. V
sobotu je v Prostějově na obnově dost lidí, a mám obavy, aby
téma nebylo moc těžké - "Jak upravit svoji minulost
podle Krista".
Obdivuji co každý ze salesiánských farářů po sobě
zanechal. Místnost na scházení je na české poměry
fantastická. To, co udělali řemeslníci v kapli je pro nás v
Praze jenom sen - nádherná zpovědní místnost. Ze soboty na
neděli spím na rodinné farmě v Olbramicích a obdivuji
dojnice i znalosti majitelů farmy ze zemědělství.V neděli mám
ve farním kostele mši. Trochu sdílení a zase jedeme do Prostějova
na setkání manželského "Spolča". Řekni nám něco.
Ta věta je dost zrádná. Snažím se, ale vím, že se nesmím
snažit moc. Výsledek není z mého snažení. Ti, co tam byli,
když nepřestanou růst a mouchy s nimi něco neudělají, tak třeba
přinesou jednou bohatou úrodu. Potom spím v Kralicích u Prostějova.
Zde jsem si dělal duchovní cvičení před svým kněžským svěcením
a byl jsem na hrobě Přemysla Coufala. Byl tajným knězem a našli
ho s podřezanýma žilami. Když vidím, že tatínek pracuje
jako Softwarový specialista, tak ho zbožně obdivuji. Viděl
jsem i dům, kde bydlel vrah faráře z Dubu.
Čas však utíká rychle a divím se, že Pavel Dvořák je tam
z Kroměříže tak brzo. V 8 hodin vyjíždíme do Prahy roznášet
sbírku pro ty, co byli postižení povodněmi. Těch míst je 5.
Všude asi nejvíce lidé oceňují, že si na ně někdo v těžké
chvíli vzpomněl. Naše částka je sice nespasí, ale i něco
je víc než nic. Mnozí dávali z minima. Aby naše činy byly
nositeli milosti, tak si tu milost musíme vyprosit. Proto je třeba
se za naše cesty hodně modlit. Kéž milost našeho Pána doplní
to, na co jsme my nestačili a všichni ti, které jsem navštívil,
ať mají odvahu snažit se milovat Pána tak, jak On miluje nás.
Jan Ihnát - Praha
