Dny spirituality salesiánské rodiny v Římě 2006

Autor: Jan Ihnát <janko(at)sdb.cz>, Téma: Konference, Vydáno dne: 24. 01. 2006

Vážení a milí,
před chvílí jsem se vrátil ze Dnů spirituality z Říma. Účast byla rekordní a celé byly věnovány Matce Markétě a rodině. Bylo tam hodně salesiánských spolupracovníků. Možná je škoda, že u nás se o této akci málo ví. Byla tam zastoupena Moskva, Ukrajina, Budapešť, ale i Mexiko.

1
Andrij - Ukrajina
2
Jindřiška - Quattorcchi
3
Mexico - ACS
10
ACS Moskva - Anatólij a Don Augustin Dzendzel bývalý regional pro Polsko a přítel českých salesiánů.
5
Occhiena bratranec Markéty a Pavla
6
Papež Benedikt XVI.
9
Švýcarský gardista
7
Pavla - FMA
8
Santoni a Cristina z Chieri
Je to náročné, poslouchat biblickou reflexi na téma „Rodina podle Bible“ od odborníka. Měla asi 10 stránek A4 a sám vikář Adriano řekl, že něco takového ještě neslyšel. Promluvili zde i laici, kteří jako manželský pár s pěti dětmi strávili nějaký ten rok v misiích. Dnů spirituality se zúčastnil i hlavní představený a o přestávkách a u jídla člověk mohl navazovat kontakty a ptát se. Zlatým hřebem byl příspěvek zasvěcené členky salesiánské rodiny Enrichetty (Jindřišky) Quattorcchi. Narodila se v roce 1914 a patří do větve „Svědkové Krista zmrtvýchvstalého“ – zakladatel Don Palumbieri SDB. Její rodiče jsou jako první manželská dvojice v dějinách blahořečeni (21. 10. 2001 – u příležitosti 20 let od Familiaris Consortio). Probíhaly také práce ve skupinkách, a i při nich bylo možno poznávat salesiánskou rodinu. Velkou práci odvedl organizátor Don Julio Olarte s týmem CDB a VDB.

Cesta, ale i být tolik dní v napětí a neustále mluvit cizí řečí není jednoduché, ale každá legrace něco stojí, a když to člověk dělá rád, zjistí, že to až tak těžké není. Od nás se zúčastnila ještě Pavla Mikysková FMA. Na zpáteční cestě jsem byl odměněn tím, že jsem byl přítomen Anděl Páně s papežem a viděl švýcarskou gardu v plné parádě – slavila 500 let.

Slovo rodina – rodinnost se na Dnech spirituality opakovalo mnohokrát. U příspěvku Jindřišky Quattorcchi jsem si uvědomil, že pokud rodina nebude fungovat, tak o povoláních k zasvěcenému životu se nám může jenom zdát. Mluvilo se také o preventivním systému v rodinách. Přál bych všem spolupracovníkům, aby o nich jejich děti tak krásně mluvily jako Enrichetta Quattrocchi. Bylo to realistické a bez patosu. Ona sama se narodila proti mínění tří nejlepších římských gynekologů. Na jejich nátlak, zachránit alespoň život matky, otec řekl NE. Její otec byl advokát a matka spisovatelka a učitelka krásné literatury. Jejich dům sousedil s ministerstvem vnitra, a přesto u sebe za války přechovávali uprchlíky.

Nic netrvá věčně, a tak i 24 hodinová cesta do Prahy skončila, a já si kladu otázku, co dělat, aby rodiny byly rodinami, aby se v nich naslouchalo Božímu slovu, které by přineslo plody jako v rodině blahoslaveného Aloise a Marie Quattorchi.

Na rozloučení nás paní Jindřiška požádala: „Řekněte všem rodinám, se kterými se setkáváte, že i v manželství se mohou stát blahoslavenými.“
Tak Vám to tedy vyřizuji a prosím, abyste tomu uvěřili.

Jan Ihnát

P.S. Doufám, že tento rok vyjde životopis Matky Markéty od Teresia Boska. Pomozte mi ho překládat – potřebuji někoho, kdo rychle píše.