Jeho rozhodnutí je tedy ovocem modlitby a je příkladným znamením poslušnosti Bohu! Takový postoj nemůže vzbudit nic jiné, než náš největší obdiv a úctu. Opakuji, jde o jeho typický duchovní rys: o pokoru, která jej činí svobodným před Bohem a před lidmi a zjevně ukazuje jeho smysl pro zodpovědnost.
Když vyjadřujeme Svatému Otci – jako by to učinil Don Bosco – všechnu svoji vděčnost za velkorysost, s jakou sloužil Církvi a s jakou naší rodině dával pocítit své otcovství, provázíme ho v této fázi jeho života naší velkou láskou a naší modlitbou.
Od této chvíle se modleme za Církev a vzývejme Ducha svatého, aby On vedl závěr pontifikátu, svolání a uskutečnění konkláve.
Svěřme Marii, Neposkvrněné Pomocnici, Svatého Otce a celou Církev . Ona se nepřestává vždy projevovat jako matka a učitelka.
Ve společenství srdcí a modliteb
                    Don Pascual Chávez, SDB