Vánoční zamyšlení

Určitě všichni vidíme kolem sebe, jak různě se dajíprožívat vánoce.
Špatných příkladů je dost a dobrýchurčitě také.

Když v evangeliích čteme události, kolem narozeníJežíše, tak je tam spousta podnětů k rozjímání.
Jednaz věcí je naslouchání.

Maria při zvěstování byla připravena naslouchat
andělu. Svatý Josef slyšel ve snu hlas anděla a přijal
Marii k sobě. Oba společně naslouchali vyprávění
pastýřů i mudrců a v chrámě Simeonovi a Anně. Také
pastýři a mudrci naslouchali. 

Žijeme v době, kdy jsme zahlcováni informacemi
a to nám brání naslouchat Bohu, ptát se na jeho vůli.
Naslouchat bližním, udělat si čas pro jejich bolesti
a radosti. Naslouchat sami sobě, zklidnit se, hledat životní
nadhled i Boha, který přebývá v našem nitru.

Naslouchat sobě samému, naslouchat Bohu, naslouchat
lidem – všechno vyžaduje sebezapření, askezi a zřeknutí
se sebe. Je to také projev lásky, přijetí druhého. Když
někomu nasloucháme, nemůžeme mu vnucovat samy
sebe. Naslouchání se musíme učit.

Světci byli lidé, kteří uměli naslouchat. Don Bosko byl
vnímavý pro Boží vedení a uměl naslouchat chlapcům.

Pater Pio žil v hlubokém kontaktu s Bohem a současně
se denně setkával se spoustou lidí. 

Ti kdo se setkali se sv.Otcem Janem Pavlem II. říkali s jakou velkou
pozorností jim naslouchal a zároveň to byl člověk kontemplace.

Přeji všem, aby vánoce – čas setkávání i naslouchání
byly – požehnané, radostné a naplněné.                   

                          Miloš Jansa