
Poslední dubnový půlvíkend (pátek večer až sobota odpoledne) se v Karlíně u sester Salesiánek uskutečnilo další, v pořadí již nevím kolikáté setkání aspirantů, předaspirantů a formátorů s provinciální radou.
Kdo chce jít za mnou… musí třeba nasednout na loď a vyplout. Co bychom si v takovém případě vzali s sebou? To bylo téma pro seznamovací kolečko. Mnozí by si vzali Bibli, jiní oblíbené jídlo, knihy, zahrádku, někdo celou salesiánskou rodinu.

Kdo chce jít za mnou… musí být připraven na změny.
O tom bylo večerní slůvko, úryvek z roztomilé knížky Spencera Johnsona Kam se poděl můj Sýr?
Kdo chce jít za mnou… den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě (Lk 9,23).
O tomto úryvku jsme také rozjímali při přednášce P. Evžena Rakovského a následném ztišení v sobotu dopoledne.
Kdo chce jít za mnou… může se vydat cestou salesiánů spolupracovníků; na toto téma jsme se sdíleli ve skupinkách.
A nakonec nám Klára a Karel Novotných povídali o tom, jaké je to jít za ním s Donem Boskem a po jakých tajných cestách se chodilo za minulého režimu.
Uteklo to nějak moc rychle, tak uvažujeme o tom, že bychom to příště zkusili na celý víkend.
Nashledanou v roce 2016 (a před tím v létě na Velehradě).
Za formační skupinu provinciální rady
Honza Zindulka