Ještě v srpnu byl náš termín DC velmi nejistý. Na mlýně totiž bydlely ukrajinské rodiny.
Občas jsem Boha přemlouvala k tomu, aby se DC zrušily. Osobně jsem se bála, že je to nad mé síly - vařit pro 22 lidí a k tomu organizace DC.
Nejsem moc dobrá v psaní na počítači, či vyjadřování. Mnoho účastníků to na vlastní oči četli, mé hrubky a přebrepty...
Je to veliká zodpovědnost, logistika, rozplánovat vše, spočítat....normovat...
Cítím obrovskou vděčnost za celou skupinu spolupracovníků, kteří mi pomohli v kuchyni.
Ocitla jsem se v houbařském ráji... u nás na moravě ( v Sokolnicích) žádné houby nerostou. Do kuchyně se nosily houby od lidiček, kteří venku meditovali, procházeli se, hovořili s Bohem...a nebo mokli....
Taková veliká záplava hub, kterou jakživ mé oči neviděly.
Děkuji Františku Ptáčkovi, za jeho optimismus, hořící srdce, plné radosti. Za vedení a načerpání našich srdcí.
Janičce Zindulkové za pomoc při zpěvu žalmů, jak ona, dokáže probudit v lidech nadšení ke zpěvu.....
Ještě jednou veliké díky všem, za krásné společenství. Jsem ráda, že mohu být součástí salesiánské rodiny.
Všem zaplať Pán Bůh. Jarka Dvořáková
PS: Ti kteří chtějí i něco vidět musí tudy