Jakou zkušenost máme v našem společenství (farním, spolupracovnickém…) s přijetím rozvedených lidí? Co se nám daří, s čím si nevíme rady, z čeho máme obavy?
Společenství ASC České Budějovice
Nemáme vnitřní problém s přijímáním rozvedených, znovu sezdaných ani LGBT+. Spíš máme pocit, že oni sami se cítí nějak nepatřičně a s tím jim neumíme pomoci. Někdo zmiňoval, že snad byli někdy vyloučeni z ASC lidé, kteří se rozvedli. To považujeme za nepatřičné. Považujeme za vhodné, aby se povolovali druhé sňatky, ale uvědomujeme si, že to nebude církevně legislativně možné/snadné. Dotyční už zpravidla dost i tak vytrpěli, když se jim manželství rozsypalo. Uváděn případ z okolí, kdy žena 2x rozvedená žije ve třetím, teď katolickém, manželství. První dvě byly civilní. V čem je „lepší“? Považujeme za vhodné všem umožňovat přijímání svátosti (posila, ne odměna). Plzeňský model považujeme za zdlouhavý a ponižující, a tedy málo vhodný. Ale aspoň pokus. Za ASC ČB Pepa Hes
Společenství Praha jih
Lidé žijící v druhém manželství - se nejčastěji vyskytly tyto myšlenky:
a) svátosti jsou posilou a ne za odměnu
b) přístup k znovu sezdaným řešit individuálně
c) nechat více rozhodnutí na svědomí člověka
d) postoj k rozvedenému je tvrdší, než k vrahovi
e) Je nám sympatická práce s rozvedenými, jak ji řeší biskup plzeňské diecéze
za radku zdraví Otto Böhm
Společenství Újezd u Brna
Toto téma vygenerovalo spoustu otázek, než odpovědí:
- Co by měla církev nabízet pro ty, kteří žijí v dalším nesvátostném vztahu?
- Svátosti nejsou za odměnu. Měli by tedy mít možnost přistupovat ke svátostem?
- Je to ústupek dnešní době, nebo dobrá cesta k otevřené a chápající církvi pro všechny?
- Jakou hodnotu má pro nás život rozvedeného, který usiluje naplnit manželský slib, když zůstává sám a nese samotu? Jakou váhu a hodnotu má manželský slib pro nás?
- Jakou pomoc a podporu nabízí církev pro ně?
- Cesta, kterou se vydalo biskupství plzeňské se zdá jako dobrá.
Kamil Šebela
I v našem společenství Prostějov (v rámci ŠOP) jsme probírali druhé téma a dospěli jsme k níže uvedeným závěrům:
Rozvedení:
LGBT+:
za spolčo Jája + Jarda Štaflovi
Společenství ASC Severní Čechy – Novoborsko
Shodli jsme se na tom, že nemáme vnitřní problém s přijímáním rozvedených a žijících v novém vztahu. U některých z nás tento názor zrál postupně až na základě zkušeností ze společenství, vlastních rodin a blízkých přátel. Zazněla řada konkrétních bolestných příkladů, kdy tito lidé nespravedlivě pocítili tvrdost církevních společenství, ať už šlo o lidské nepřijetí nebo odtržení od přístupu ke svátostem. Vnímáme, že je to v rozporu s Ježíšovým přístupem k těm, kteří po něm touží. Řešení této otázky považujeme za jedno z nejdůležitějších synodních témat. Postup v plzeňské diecézi vnímáme jako malý, ale důležitý posun.
Přímo v našem společenství ASC jsme kdysi měli případ rozpadu manželství a vzniku nového vztahu. Následoval ne zcela dobrovolný odchod ze společenství a někteří dodnes považujeme za osobní selhání, že jsme neprojevili dostatečnou vstřícnost a přijetí.
Trochu jsme se dotkli i otázky LBGT+. Tam se jednotlivé názory liší podstatně více. Od některých zazněly obavy, že tato témata povedou k neúměrnému rozvolnění, až k rozkolu v církvi.
Dagmara Beránková
Výstup ze společenství ASC Praha-Sever II.
· přesto: stálost a rozhodnutí pro manželství by mělo z výchovného hlediska zůstat ve snaze natrvalo ideálem
Děkuji a zdravím Jannis Apatsidis, koordinátor MR