Z letošního FESTIVALU v Pardubicích

V sobotu 14. května 2016 proběhl v Pardubicích již šestnáctý ročník Festivalu, na jehož pořádání se spolupodílí SHM a ASC.
Festival je vlastně takové místo setkání, kde se propojují různé složky salesiánské rodiny:

Salesiánské hnutí mládeže a jednotlivé kluby, salesiáni spolupracovníci, salesiánky, salesiáni a všichni ti, kteří chtějí salesiánskou rodinu blíže poznat.

 

Letošní program začínal jako obvykle mší svatou, kterou celebroval královéhradecký biskup Mons. Jan Vokál. Na začátku všechny přivítal prezident SHM Lukáš Zrzavý.  Slavnostní bohoslužbou nás provázela schola Salaš z Hradce Králové.  Na konci před požehnáním jsme připomněli ještě důležité informace k následujícímu programu a mohli jsme se přesunout do jídelny, kde byl již přichystaný obědový gulášek.

Po obědě se první nedočkavci hned pustili do zdolávání překážkové trati na šlapacích kárách. Zatímco jedni obíhají hřiště a zjišťují, co všechno tu na ně čeká a na co se mohou těšit, další ještě dodělávají nástěnky, aby i ostatní věděli, odkud kdo vlastně je a jaké činnosti nabízí. Šéfové SHM, ASC, představení z celé salesiánské rodiny, zvaní hosté a zástupci jednotlivých klubů a společenství se společně sešli na číši vína. Velice nás potěšilo, že se jí zúčastnil i pan biskup. 

Jedním z cílů setkání na Festivalu je i možnost se přiučit něčemu novému. Letos bylo možno vybírat z osmi workshopů. Pro děti bylo připraveno velice oblíbené malování na obličej, nafukovací balónky a z nich různá zvířátka, kytičky a vlastně skoro všechno, co si lze jen představit. Ti trpělivější zdobili perníčky, vyráběli filcové dekorace, nebo splétali provázky japonskou technikou KUMIHIMO. A nesmíme zapomenout ani na jarní dílnu, kde se vyráběly padáky, koníčci a kytičky z papíru. Resuscitaci a transport zraněných jsme si mohli vyzkoušet na stanovišti první pomoci. Dalším workshopem bylo poznávání lidského těla, kde jsme sestavovali lidské tělo a ošetřovali namaskovaná zranění.

Celým dnem nás provázelo několik vystoupení o záchranné pomoci (SHM Klub Praha - Letná). Bylo k dispozici stanoviště první pomoci, potom jsme byli svědky i praktických ukázek. Například volání RZP a resuscitace, první pomoc při infarktu, nebo první pomoc při dopravní nehodě. Ale stranou nezůstala ani divadelní představení: 100+1 princezna (SHM Klub Krucemburk), Malý princ a kapela Salband  (SHM Klub Plzeň).

Program na hřišti a v tělocvičně byl v plném proudu a byl to opravdu šrumec. V kapli proto byla možnost ke zklidnění při tiché adoraci. Dále jsme si mohli prohlédnout výstavu o životě Dona Boska, nebo se zastavit u jednoho ze stánků Nezbedy, ASC nebo Sadby a nechyběla ani pestrá knižní nabídka z nakladatelství Portál.

Velký zájem byl o horolezeckou stěnu v tělocvičně i o nafukovací horolezeckou věž venku. Do sytosti jsme si mohli zařádit na nafukovací skluzavce a vyzkoušet si i stříkání na plechovky ze džberové stříkačky. Na trampolíně bylo také stále plno a nejinak tomu bylo i u bazénku s modely lodiček a ponorek. Vzhledem k tomu, jaký foukal celý den vítr, bubliny z bublifuku létaly skoro samy. Mezi další novinky patřila soutěž „Pepíčku, pípni!“, která sice začala s malým zpožděním, ale s o to větším elánem se pak do hry soutěžící pustili.

Pro ty menší a soutěživé byl připraven Svět obrů. Jak to asi vypadá, když si obříci hrají? Představte si, jaké mají korálky nebo jak chodí v obřích botách.  A co když taková obří rodinka dostane hlad a chce si uvařit polévku?  Anebo když obryně Stáňa ztratí prstýnek a děti jí ho vehementně pomáhají hledat hluboko v písku, kde je zahrabaný. Za splněné úkoly děti dostávaly razítka do obří kartičky. Na konci si mohly vyzvednout cukrovou vatu, nebo párek v rohlíku a ještě postoupily do slosování o ceny, které věnoval Pardubický kraj a kraj Vysočina.

Pro všechny pak bylo po celé odpoledne nachystané bohaté občerstvení, kde si každý přišel na své. Zmrzlina, vafle, klobásky a jako třešnička na dortu i grilované prasátko.

Na cestu nás vyprovodil slůvkem P. Josef Trochta SDB, ředitel místního střediska.

Co dodat závěrem? Myslím, že se vše vydařilo, všichni jsme si celý den radostně prožili, měli jsme možnost se něco nového naučit, s někým novým se seznámit a prožít krásný den společně s ostatními. Velký dík patří všem dobrovolníkům, kteří se podíleli na přípravě a organizaci Festivalu.

                       Nebyli jste?
              Tak třeba za rok, 13. 5. 2017, co vy na to?

                       Pavel Kysilka

Celou fotogalerii si můžete prohlédnout zde >>