Ti, kdo se přihlásili na duchovní cvičení na Svatou Horu u Příbrami skutečně neudělali chybu. Panna Maria nad námi roztáhla svůj ochranný plášť. Svatá Hora je nejen známé poutní a tím pádem i promodlené místo, ale pro duchovní cvičení je i přes drobné nedostatky (kupř. společné sociálky) vynikající. Měli jsme k dispozici pokojíky po dvou, přednáškový „sál“ s možností pohodlnějšího posezení a malou kuchyňkou a hlavně kapli, kde nás nikdo nerušil. Na snídaně, obědy a večeře jsme chodili do cca 200m vzdálené klášterní jídelny, nádherné prostory, což byla příjemná procházka. Bylo nás 23, z toho ředitelé Magdaléna a Jirka Kolářovi a exercitátor Jožka Mendel SDB.

Ahoj všichni,
jsme Jana a Aleš Kubátovi a dne 18. 8. 2024 jsme s radostí v srdci a s úsměvem na rtech složili sliby salesiánů spolupracovníků do rukou Petra Janžury v kostele Božského Srdce Páně v Teplicích.

O salesiánech spolupracovnících jsme dlouhou dobu nic netušili, ale protože máme v Teplicích salesiánskou komunitu, poznávali jsme postupně úžasnou práci a myšlenky salesiánského díla. Rozhodně nás tento směr přitahoval a dával smysl našim činnostem. Já pracuji jako učitelka na základní škole a od letošního školního roku přestupuji na školu střední, dále jsem působila několik let jako katechetka a už čtyři roky jezdím jako kuchařka na víkendovky a na chaloupky. Aleš pracuje na městském úřadě, v kostele zastává funkci kostelníka, akolyty, je členem místní farní rady a před dvěma roky se ke mně připojil do chaloupkové a víkendové kuchyně. Máme dva skvělé kluky, Vojtu (18) a Ondru (15), oba jsou velmi srdeční a otevření kluci a dělají z nás pyšné rodiče. Do naší rodiny patří ještě osmiletá fenka Šeny, které je miláčkem nás všech.

Jestli hádáte, že sliby byly nezapomenutelným zážitkem, máte pravdu, ale ne celou. Jana a Aleš Kubátovi jsou moc milí človíčci, jsou obklopeni krásným živým společenstvím a dali nám k tomu taky přičichnout. Zažili jsme i krásné prostředí a milé přijetí v Živém domě (bývalých jeslích Marty Gottwaldové, jak jsme se dozvěděli...)

Moc děkujeme, že jste všichni takoví plní života a elánu, a že jste nám to své nadšení pro Dona Boska dokázali předat.

Ta druhá část pravdy je taková, že když jsme dorazili k našemu domu v Praze Kolovratech, stáli u nás hasiči, sousedi jim otevřeli náš dům, a vyčerpávali vodu z našeho sklepa i spodního bytu, který po prudkém dešti zaplavila voda z kanalizace a který donedávna obývali naši Ukrajinci. Několik hodin jsme vyklízeli a vytírali a usnadnilo nám to rozhodnutí, že zbytečnosti má člověk vyhodit..

Milá Jano a Aleši, děkujeme Vám za povzbuzení žít v rodině Dona Boska a přejeme Vám, ať se v naší salesiánské rodině cítíte stále dobře.

Dana a Marek Ovečkovi

V poslední době pozoruju, že hůř slyším. Jakmile kolem mě mluví víc lidí nebo se přidávají další zvuky, nerozumím, co mi kdo říká. Myslím, že to podobně prožívám i v duchovním životě. Občas se na pár dní potřebuju oprostit od spousty vnějších podnětů a vjemů, abych zaslechla Boha. I toto byl důvod, proč jsme si letos vybrali exercicie, které nabízely více ztišení. Honza nakonec ze zdravotních důvodů bohužel jet nemohl, snad se mi ale podařilo aspoň trochu mu DC přiblížit.

První, co vás zaujme, je nápis u vchodu na Lipiny „Oáza klidu Lipiny“. A tak tomu také je. Zejména pod vedením Hanky a Káji Kroupových, a s laskavými přednáškami Jendy Stuchlíka o Terezii z Lisieux. Život a dílo Terezie z Lisieux nám Jenda Stuchlík přiblížil způsobem sobě vlastním, jeho přednášky byly pečlivě strukturované, obsahovaly mnoho informací ze života Terezie i její rodiny, obsahovaly citáty i básně, připravil krásnou doplňkovou literaturu, fotografie a každou přednášku doplnil několika otázkami nám na tělo…

A ještě jiné otázky a všemožné komentáře padají na téma seriálu „The Chosen“.  Asi se shodneme na tom, že mnozí z nás jsme se o něm dozvěděli díky televizi Noe. Ta do svého programu na sobotní večer ve školním roce začala zařazovat vybrané díly z tohoto seriálu. Bonbonkem na konci dílu je pak komentář salesiána Libora Všetuly, který dává po shlédnutí vybraného dílu podněty k rozjímání o tom, co jsme viděli, slyšeli, prožili.
Ať patříte k příznivcům či odpůrcům tohoto způsobu evangelizace, jisté je jedno. Příběhy oslovují. A skrze dialog o nich můžeme hledat pravdu o nás samých.
Myslím si, že i tvůrci seriálu se snažili evangelium obohatit právě o to možné lidské v Ježíšově době.

Já osobně si vybavuji příběh o Šabatu, kdy jsou ukázány různé postavy z příběhu, jak slaví Šabat. Každý podle toho, v jaké je situaci, jaký je povahově, v jakém je společenském postavení. A Ježíš přijde slavit Šabat s Máří Magdalénou, kterou uzdravil. Je to sice slavnost ne úplně podle předpisů, tak aby to bylo košer, ale Marie díky milosti z uzdravení je plná lásky a tu chce rozdávat. Mně tento příběh zapadl do situace, kdy něco slavíme, a často se na ty vnější okolnosti, jídlo, prostředí, rituály soustředíme více než na osoby samotné.

Možná, že byste se právě na tento díl o Šabatu chtěli podívat, ale TV Noe ho už odvysílala.  A nebo jste ještě nekoukali na žádný a zajímá vás to. Nebo zkrátka nemáte TV Noe na vaší televizi. A přesto máte chuť nechat se těmito příběhy oslovovat. Pak je tu ještě jedna cesta. A my vám jí chceme nabídnout.

Jak já tam, kde jsem, předávám „dobrou“ zprávu? (v rodině, ve farnosti, na pracovišti…) Co mi pomáhá, abych „svítil(a) a zářil(a)“? Co potřebuji od církve, ostatních věřících, od rodiny…? 

Co pro mě znamená probíhající synoda? Vidím v ní naději pro církev? V čem konkrétně? Nebo spíše ohrožení? V čem konkrétně?

Přinášíme dárek ke svátku Dona Boska, a to kompletní Formační plán na rok 2024. Najdete jej na našich stránkách v levém sloupci a sekci Ke stažení.

Moc nás potěšilo, že jsme už nyní zaznamenali pozitivní reakce na lednové téma a na novou strukturu setkávání. Přejeme si, aby se nám v našich společenstvích dařilo s novou metodou pracovat po celý rok. Děkujeme všem, kteří se na vytvoření FP jakýmkoli způsobem podíleli.

Je pravděpodobné, že se u některých dalších témat budeme třeba i dost zásadně lišit v názorech, ale to nevadí. Cílem není nalézt jednoduchou a jednoznačnou odpověď na dané otázky. Cílem je naslouchat tomu, jak téma vnímají druzí, jak a čím se jich dotýká, co k tomu přinášejí ze sebe. Proto takový důraz na to, aby měl každý prostor k vyjádření, které v první části nebude nikdo komentovat, doplňovat, usměrňovat, hodnotit… Někdy pak možná dojdeme ke zjištění, že jde o myšlenky, které nás vůbec nenapadly a které mohou obohatit a něco nového si uvědomit.

Budeme moc rádi, když se o zkušenosti z vašich setkání a případný společný závěr, pokud zazní, podělíte na webu – sdilimese@ascczech.cz.                           Za formační skupinu Dagmara Beránková