Přeskočit horu

Začátkem prosince jsem se vracel z Brna ze zasedání provinciální rady.
Jeden z bodů programu bylo vytvoření Manuálu pro ředitele duchovních cvičení. Hodně jsem nad tímto bodem přemýšlel.
Koupil jsem si tam také knihu od našeho salesiána Zdeňka Jančaříka 

PŘESKOČIT HORU - Duchovní cvičení jako osobní příběh.
 

V této knize se prolíná životní příběh autora s duchovními cvičeními, která prožíval v klášteře v Kostelním Vydří. Zdeněk čtivým a velice zajímavým způsobem popisuje svoje dětství, rodinné zázemí, studium, hledání Boha a konverzi ke křesťanství. Také cestu ke kněžství a k salesiánům. S velkou odvahou a pokorou mluví o svých chybách, pokušeních a pochybnostech, ale také o hledání a Božím vedení.

Když píše, jak prožíval duchovní cvičení, trochu překvapivě a možná trochu logicky se nezmiňuje o přednáškách. Ty my jako účastníci neovlivníme. Naopak různé přednášky si můžeme poslechnout na rádiu Proglas, TV Noe, anebo na různých CD. Spíše jde k jádru věci, k podstatě duchovních cvičení. To je ztišení, mlčení, rozjímání, naslouchání Božímu hlasu a sebereflexe. Také, pokud je to možné, duchovní doprovázení. Zdeněk s upřímností na sobě ukazuje také na problémy, jako je nesoustředěnost, různé vnitřní i vnější překážky, pokušení něco neustále řešit. Je to zápas, a to především sám ze sebou.

PŘESKOČIT HORU…. Když jsem to četl, tak jsem říkal, co to znamená? V dnešní době při řešení problémů je tendence spíše laťku snížit nebo podlézt. Úroveň školství jde mnohdy dolů, protože školy mají peníze za počet žáků, tak vezmou skoro každého, pro státní vyznamenání se může jít klidně i v mikině. Když je problém u mládeže s drogami, tak „odborník“ na problematiku vystoupí v televizi a řekne, že je to rozšířený problém a nebudeme přece kriminalizovat mládež, tak drogy legalizujme…

I my jsme v nebezpečí, že i při prožívání duchovních cvičení budeme snižovat laťku. Místo mnohdy náročného zápasu se sebou samými a snahy o naslouchání svému nitru a Bohu, můžeme vymýšlet alternativní programy.  Když se řekne, že laťka je u něčeho příliš nízká, tak automaticky naskočí dát ji výš. Tady je spíš správnější výraz „dát ji tam, kam patří“. Při tomto hledání může pomoci právě kniha, která dobře vystihuje podstatu duchovních cvičení.

                    Miloš Jansa