V tichosti vždycky obdivuju každého, kdo dokáže způsobem podobným tomu v článku popsat své zážitky odněkud, kam "vlezl", ať už plánovaně nebo náhodou. Také se mi tu a tam stává, že někam "vlezu". Přiznávám, že se málokdy zamýšlím nad správností takového kroku, ale obvykle si říkám, že přece nemůžu dopředu vědět, co mně nebo někomu jinému moje "vlezení" přinese, zvlášť když se jedná o prostředí, kde se pohybují převážně mladí lidé. Souhlasím s tím a často se o tom přesvědčuju, že každý mladý člověk touží, aby si ho někdo (aspoň) všiml. Mnohdy takové malé všimnutí ovlivní další život toho dotyčného.