NAŠE CYKLOPOUŤ aneb „Kousek po rovině a pak z kopce…“

22. 7. - 24. 7. 2011
„Prší a prší, kolik dní prší. Zítra máme odjíždět na cyklopouť. No, to bude zajímavé. „
Ráno v pátek se probouzíme a hle, neprší. Kolem poledne se již všichni sjíždíme do Brna-Žabovřesek a začínáme ve 13 hodin v kostele Panny Marie Pomocnice, kde P. Petr Vaculík vysvětluje náš úmysl této cyklopouti za povolání a vytváření kultury povolání. Vyjíždí nás asi 20 a Vítek F. s doprovodným vozidlem, pak se k nám někteří v průběhu pouti připojují či odpojují. Jedeme , jedeme a po 15 km zjišťujeme, že jsme ještě pořád v Brně.

Po cestě se učíme jezdit společně, být ohleduplní k ostatním, čekat na ostatní. Při naší pouti jsme navštívili kostel Narození Panny Marie ve Vranově u Brna, kostel sv. Barbory a dřevěný světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie ze 16 stol. v Adamově, kde jsme slavili mši sv. K ubytování jsme využili místní faru. V sobotu jsme vyrazili do Křtin do poutního chrámu Jména Panny Marie. Po cestě jsme navštívili a seznámili se s historií kostela v Senetářově, pomodlili se v kapli v Šošůvce, projížděli krásným krajem Moravského krasu. Kvečeru jsme dorazili do Sloupu, kde jsme přespali v místní škole, která byla právě v rekonstrukci.
Ráno v neděli jsme se zúčastnili mše sv. spolu s farníky, v kostele zasvěceném P. Marii bolestné. Projeli jsme krásným údolím Moravského krasu Pustý Žleb kolem Skalního mlýna, někteří se podívali na Macochu, a dojeli do Adamova na oběd. Po obědě nás ještě čekal kopec z Bílovic nad Svitavou, a pak už opravdu z kopce do Salesiánského střediska v Brně –Líšni.
Tam nás mile uhostily Lída P. a Eva Š., které nás doprovázely po celou dobu, ať už v myšlenkách či autem.
Po celou dobu cyklopouti s námi šlapal a nás doprovázel P. Petr duchovním programem čerpající z hesla hlavního přestaveného tzv. Strenny 2011 „Pojďte a uvidíte.“
Věříme, že všechno, co jsme zde prožili, ať už to příjemné či náročné, posloužili k duchovnímu růstu všech zúčastněných.
Moc se nám líbilo, že všechny nepohodlnosti či nepříjemnosti jsme věnovali na úmysl této pouti, a proto doufáme, že přinese i své plody.
Ač z různých skupin salesiánské rodiny, všichni jsme zde prožili pěknou atmosféru rodinného ducha a budeme vzpomínat.
Velký dík patří těm, kteří tuto cyklopouť připravili a obětavému Vítkovi Forbelskému, který nás celou dobu doprovázel autem.

Podívejte s námi na naše fotečky:

Zapsali: Pavel a Jana Dvořákovi