
2. února oslaví P. Ing. Josef Kopecký SDB osmdesát let.
Myslím si, že mnoho lidí by tady nebylo a neprožilo mnohého krásného, kdyby nebylo jeho. Jeho život jako tajně vysvěceného kněze byl bohatý, i když se později ukázalo, že na něho někdo donášel.
Alespoň se mu za to omluvil.
Pochází z rodiny, která má asi český rekord v počtu zasvěcených na počet dětí. Šest zasvěcených z osmi dětí.

Bydlel jsem s ním dva roky. Připomínal mi neúnavně pracovitého člověka, který mezi dvěma návštěvami něco málo sní. Později jsem zjistil, že bydlet s ním a sám je to stejné, protože byl věčně pryč.
Je to člověk nesmírně asketický, někdy jsem si dělal legraci, že je tak dokonalý, že by ještě i Pánu Bohu něco vytknul. Trochu se nad tímto vtipem zlobil. Jeho život jako kněze a salesiána je spojený s rolí delegáta pro Salesiánskou rodinu a hlavně se Salesiány Spolupracovníky. Pro ASC žil pracoval i včas se do mnoha věci nemíchal. V sobotu 31. ledna jsem se rozhodl jej s Imlaufovými navštívit a popřát mu k tak významnému výročí.
Tato návštěva, i jako všechny návštěvy lidí, kteří spolu něco prožili, byla časově krátká a čas utíkal rychle. Nakonec i čas prodloužený na nejkrajnější míru musel skončit a tak mnohé věci se určitě dopoví až na věčnosti, kde čas nebude.
Co bych mu na závěr přál, je to, aby klidně a pokud možno i s radostí konal Boží vůli tak jak přichází. Každé období lidského života je krásné, protože je Božím darem a má hluboký smysl. Za všechno, co vykonal, nemůže být žádná lepší odměna než je radost z Boha a ta je teď i na věčnosti. Přeji mu, aby dovedl mlčky snášet své nemoci a obtíže i to, že už mnohé nemůže. Aby všechny, které zná, provázel svou modlitbou, protože modlitba znamená svěřovat všechno Boží moci. Kéž radost z Boha prostoupí tvé dny a dovede tě do věčné radosti.
Jan Ihnát
Veliké jubileum slaví i paní Imlaufová a proto i ona dostala dárek.


