Ramadán, čas modlitby a smíření pro dobro Stvoření.
1. března začal svatý měsíc pro islám, který zahrnuje půsty, modlitby a charitativní činy. Mustafa Cenap Aydin, sociolog náboženství, ředitel Institutu Tevere – Centra pro dialog napsal, že letošní shoda s postní dobou, která začala 5. března, je objetím mezi dětmi Abrahama, které kráčejí spolu.
Ramadán a postní doba jsou pro muslimy a křesťany časem, kdy mohou hluboce přemýšlet o společných tématech. Pro obě skupiny je to období půstu a rozjímání, kdy jsou věřící povoláni přemýšlet o svém životě, o svém vztahu ke Stvoření a ke Stvořiteli. Muslim Mustafa Cenap Aydin, sociolog náboženství, ředitel Institutu Tevere – Centra pro dialog, se v rozhovoru pro vatikánská média pozastavuje nad významem svatého měsíce pro muslimy, který začal, 1. března 2025, tedy o pouhých pět dní dříve než křesťanský půst (začal 5. března). „Tato shoda okolností,“ vysvětluje, „řekl bych, že je to objetí mezi dvěma bratry, syny Abrahamovými, kteří kráčí spolu. Konkrétním příkladem toho je dokument Abu Dhabi o lidském bratrství, který podepsali papež František a velký imám Ahmad Al-Tayyeb. Toto období může muslimům a křesťanům velmi pomoci lépe porozumět základním otázkám života.
Je třeba také poznamenat, že letošní náhody nekončí: katolické Velikonoce se kryjí s pravoslavnými Velikonocemi, 20. dubna, a od 12. do 20. dubna se slaví Pesah, židovské Velikonoce. V tomto roce budeme mít mnoho příležitostí k mezináboženské spolupráci, a to i v duchovním životě.“
Ramadán a půst
Toto období je pro křesťany a muslimy také charakterizováno půstem, který by neměl být vnímán pouze jako dietní disciplína, ale spíše jako důležité období pro lepší pochopení toho, co je to spiritualita. „Muslimové – upozorňuje Cenap Aydin – recitovali konkrétní modlitby z první noci ramadánu, byly to chvíle věnované například zamyšlení nad významem posvátného textu, ve kterém se opakují četná krásná jména Boha. Popeleční středa je pro křesťany začátek 40denní cesty k Velikonocům. Tyto dny, 30 pro ramadán a 40 pro postní dobu, jsou obdobím, které pro muslimy a křesťany znamená příležitost ke znovuzrození, příležitost skutečně porozumět tomu, kým jsme a co dobrého můžeme pro druhé udělat.“
60. výročí Nostra Aetate
Koncilní prohlášení Nostra aetate, o kterém sociolog uvažuje u příležitosti 60. výročí jeho vyhlášení Pavlem VI. dne 28. října 1965, vysvětluje, že muslimové „také mají velkou úctu k mravnímu životu a uctívají Boha, především modlitbou, almužnou a půstem“. „Toto období ramadánu je jistě významné nejen kvůli půstu, ale také jako vyjádření dobročinnosti vůči ostatním. Vstřícnost vůči druhým lze v jiném smyslu definovat jako modlitbu. Jde o prosbu, aby
Pán působil ve prospěch lidstva. Tak se modlitba stává konkrétním činem, ochotou společně budovat mír, napravovat to, co je špatné. Mír a smíření, jehož máme být aktéry, nelze nikdy dosáhnout bez Boží vůle, a proto voláme o jeho pomoc v modlitbě“.
Modlitba za papeže Františka
Zvláštní modlitba během tohoto posvátného období bude za Svatého Otce, uzavírá Mustafa Cenap Aydin. „Budeme se tak snažit být nablízku tomu, kdo je mužem modlitby, který ji prožívá v každém okamžiku svého života. Z tohoto důvodu mu budeme jako muslimové i během měsíce ramadánu svými modlitbami velmi, velmi blízko.“
Francesca Sabatinelli (www.vaticannews.va/it z 1. 3. 2025), zpracovala Eva Liškutinová
Zajímavé „náhody“
