Jako poslední oblast jsme se v sobotu 24.května 2025 i my dočkali místní konference, a to v termínu naší každoroční oblastní poutě k svátku Panny Marie.
Kolem půl deváté jsme se začali vítat v prostorách střediska na Čtyráku v Českých Budějovicích, abychom o chvíli později mší svatou zahájili naše setkání. Sešlo se nás třicet dospělých včetně salesiánů Tomáše Rádla, Jožky Mendla a Milana Mihulce, a také devět dětí se svojí osobní animátorkou.
Při mši svaté jsme se všichni shromáždili v kostele sv. Vojtěcha kolem oltáře v presbytáři. Atmosféra byla krásná nejen díky uspořádání prostoru, také díky hudebnímu doprovodu malé kapely, ale i netradičním pojetím žalmu, do kterého se mohli zapojit všichni, protože ho doprovázela hra na nástroj zvaný SHRUTI BOX. Stačilo najít odvahu se přidat. Protože se slavil svátek Panny Marie, pomocnice křesťanů, děti předem namalovaly svoji představu, jak by asi vypadala, kdyby jí potkaly, a obdivuhodným způsobem nám to vyprávěly. Díky za jejich odvahu!
Po krátkém úvodu a motivaci našeho setkání jsme se rozdělili do třech skupinek (modrá, zelená a červená). Každá pod vedením moderátora (Jana Hesová, Kateřina Konrádová a Mirek Hovorka) diskutovala synodálním způsobem předem vybraná témata podle výběru v jednotlivých společenstvích:
1) Jak vnímám své obecné kněžství, které mi bylo dáno při křtu? Rozvíjím, pracuji na něm?
2) Jak zdnešnit život v církvi nejen pro mladou generaci, ale i pro nás?
Konferenční atmosféru vystřídala obědová pauza s výbornou polévkou od Marušky Havlíčkové, po kávovém dopingu jsme si nenechali ujít poutní rozměr našeho pravidelného květnového setkání. S ohledem na čas jsme se vydali na krátkou procházku do místního parku Stromovka. Zároveň to byla intenzivní příležitost pro vzájemná sdílení o aktuálním dění v našich rodinách, v pracích i vztazích.
Po návratu z procházky moderátoři jednotlivých skupinek představili ostatním stěžejní myšlenky. Největší shoda panovala v následujícím: MÍT ODVAHU, NEBÁT SE A VĚŘIT, BÝT AUTENTICKÝ/Á, CESTA SKRZE SLUŽBU OSTATNÍM, SPOLEČNÁ CESTA, NASLOUCHÁNÍ, KOMUNIKACE, DŮVĚRA, RESPEKT, OTEVŘENOST K DUCHU SVATÉMU, OTEVŘENOST KE ZMĚNÁM, NEŽÍT ILUZI, ŽE NĚCO PŮJDE SAMO, DÁLE SE VZDĚLÁVAT.
V jedné skupince se na otázku obecného kněžství objevila myšlenka „nemám na to“. Společnou prací se dostali k závěru „mám na to“:
1. vidět potřeby druhých
2. setkávat se s Kristem v druhých
3. žít vědomě vztah s Kristem a přenést ho mezi ostatní
Ovšem dalším přemýšlením dospěli k závěru, že by to možná mělo být obráceném pořadí:
1. žít vědomě vztah s Kristem a přenést ho mezi ostatní
2. setkávat se s Kristem v druhých
3. vidět potřeby druhých
Při představování závěrů z jednotlivých skupinek některé přítomné překvapilo, jak ve snaze najít výstižný výstup, se může původní význam měnit. Proto budou nekrácené výstupy z jednotlivých skupinek rozeslány do všech třech společenství i provinciální radě.
Závěr setkání patřil grilování na farní zahradě a dalšímu osobnímu sdílení.Před rozloučením byli snad všichni dotázáni, s jakou myšlenkou odjíždí:
o s vírou v Boha, že se nemám bát mu věřit,
o ať se neděje má vůle, ale Boží vůle,
o nebát se být autentický/á, zůstávat autentická za všech okolností, i když tím ztratím body,
o najít odvahu přijmout službu, i když si myslím, že na to nemám,
o nebát se a věřit,
o uvědomění si svého postavení, přicházím jako poslední a jsem první obdarovaná,
o s ujištěním, že opravdovost, bezprostřední spolupráce s Duchem sv., odvaha a důvěra zjednoduší situaci, protože s vírou odevzdat Duchu sv. s očekáváním, že On to vyřeší, si zjednodušíme svoji pozici, On to udělá skrze nás,
o mám na to!
o příjemná změna při mši sv.,
o otevřenost při práci ve skupinkách,
o podnětnost mše sv., hledat jiné, nové cesty pro naši budoucnost,
o výstupy ze skupinek jsou odlišné, což je dobré,
o ochotu něco se sebou dělat, aby to bylo k užitku společenství salesiánů i církvi,
o zážitek společné mše jako konkrétní výstup, jak něco nově dělat,
o všeobecné kněžství nejde bez poznání Krista = závěr ze všech skupinek,
o práce ve skupinkách byla v pozitivním směru, výstupy byly téměř totožné,
o odvaha vykročit společně novými neprošlapanými cestami,
o společný cíl, kudy jít dál, společně hledat nové formy, jak žít víru i dnes,
o dobrý pocit, naději, že církev má budoucnost, i když to bude bolet,
o s Bohem na to mám!
o mám radost, že jsem tady dneska zažila, že tu nebyla lhostejnost!
o hlavně aby to něčemu pomohlo,
o nebát se dělat věci nově, jinak, zapojovat okolí,
o setkání rodiny, mnoho lidí říkalo, že neví o všeobecném kněžství, to je nutné využít,
o odvaha,
o dobrý pocit z dobrého setkání, mít odvahu vykročit z komfortní zóny stojí za to!
o s trpělivostí k dětem a s dětmi dokončovat započaté (cokoliv – společnou práci, povinnost, radost i při mši sv.)
o připomenutí, že chci být autentická, potřebuji být autentická, pokud chci něco předat (víru, vztah k Bohu),
o uvědomění, že všeobecné kněžství je i pro mě, a že na to mám, pokud dám Duchu sv. prostor,
o můžu dát důvěru mladším, i dětem, aby mohly obohatit společenství, nebát se toho,
o chci vytvářet prostředí, kde se bude každý cítit přijímaný a respektovaný,
o když všeobecné kněžství, tak co znamená být knězem?
o uhnulo se od tématu, asi nebylo nic hmatatelného, jen snad že tady nejsou jenom děti, že je potřeba přemýšlet, jak zdnešnit církev i pro jiné skupiny (zaměstnanci střediska, mladí apod.).
Závěrem je potřeba napsat, že jsme se shodli, že bude potřebné nechat myšlenky na konferenci vyřčené znít, hledat způsoby, jak je konkrétním způsobem realizovat, aby naše setkání neskončilo u přátelského popovídání, ale u konkrétních činů.
Krátké video zachycující sobotní atmosféru je možné shlédnout na FB stránkách Salesiáni spolupracovníci ASC https://www.facebook.com/ascczech .
V Českých Budějovicích dne 26.05.2025
Zapsala Štěpánka Hovorková
Místní konference ASC České Budějovice, Písek a Podblanicko
