 Ač se tomu ani nechce věřit, je tomu letos dvacet let, co se poprvé uskutečnilo setkání věřících mužů – chlapů – královéhradecké diecéze, takže úvodem jen několik statistických údajů, které k tomuto výročí na opravdu profesionální úrovni a v mnohem širší míře zpracoval a v sobotu 24.5.2025 prezentoval jeden z účastníků David Křeček.
Ač se tomu ani nechce věřit, je tomu letos dvacet let, co se poprvé uskutečnilo setkání věřících mužů – chlapů – královéhradecké diecéze, takže úvodem jen několik statistických údajů, které k tomuto výročí na opravdu profesionální úrovni a v mnohem širší míře zpracoval a v sobotu 24.5.2025 prezentoval jeden z účastníků David Křeček.
 Během dvaceti let se setkání zúčastnilo celkem 383 chlapů, kteří zajistili 1449 „chlapopobytů“ při 36 víkendech celkem na 7 místech, většinou však v Jeníkově u Hlinska (75 %). Průměrná účast byla 40 mužů, jejichž průměrný věk byl 53 let. Tento průměr se kupodivu nezvyšuje, ale stále snižuje, ze 60 před dvaceti lety, na 47 letos, což je snad dobré znamení pro budoucnost. Nejvyšší počet účastí mají dva ze tří otců zakladatelů Roman Barabáš (35) a Josef Machů (33). Stejně vysokou účast by jistě měl i další z trojice P. Jaroslav Mikeš SDB, který už nás však, bohužel, opustil, ale zato na nás dohlíží shůry. Na tomto místě se sluší poděkovat především všem výše jmenovaným, protože bez nich bychom letos dvacáté výročí určitě neslavili.
Během dvaceti let se setkání zúčastnilo celkem 383 chlapů, kteří zajistili 1449 „chlapopobytů“ při 36 víkendech celkem na 7 místech, většinou však v Jeníkově u Hlinska (75 %). Průměrná účast byla 40 mužů, jejichž průměrný věk byl 53 let. Tento průměr se kupodivu nezvyšuje, ale stále snižuje, ze 60 před dvaceti lety, na 47 letos, což je snad dobré znamení pro budoucnost. Nejvyšší počet účastí mají dva ze tří otců zakladatelů Roman Barabáš (35) a Josef Machů (33). Stejně vysokou účast by jistě měl i další z trojice P. Jaroslav Mikeš SDB, který už nás však, bohužel, opustil, ale zato na nás dohlíží shůry. Na tomto místě se sluší poděkovat především všem výše jmenovaným, protože bez nich bychom letos dvacáté výročí určitě neslavili.
Letošní setkání se konalo v době velikonoční od pátku 23.5. do neděle 25.5.2025 v Jeníkově, za krásného jarního počasí a nosným tématem, kterému s během víkendu věnoval P. Antonín Příkaský O.Carm, bylo: „ Naši otcové a my“. Víkend probíhal podle lety osvědčeného schématu. Po příjezdu většiny chlapů začalo v pátek setkání mší svatou, následovala večeře a promítání filmu „Odvážní“, který obsahově souzněl s daným tématem a byl podnětem pro jeho promýšlení. V sobotu pak po snídani následovala opět mše svatá a po ní dopolední přednáška s diskusí. Po obědě, který byl, stejně jako všechny ostatní pokrmy, ve skvělé kvalitě připraven kuchařem Bohoušem Matulou, následovala diskuse ve zhruba pětičlenných skupinkách a poté odpolední přednáška. Po večeři, která se tentokrát nekonala u venkovního grilu, což však nesnížilo její nadstandardní úroveň, následovalo promítání fotografií z minulých dvaceti let, vzpomínky na ty, kteří už mezi námi nejsou, „reportáž“ z cesty Borise Grebennikova do Santiaga de Compostela a výše zmíněný úžasný statistický přehled a po něm volný program, při kterém se buď diskutovalo, vzpomínalo či plánovalo. Po celý víkend byla také možnost tiché adorace v kapli. V neděli se po snídani konala třetí mše svatá v tomto víkendu a po ní závěrečné povídání, shrnutí dojmů a postřehů. Vyhodnocena a věcnými cenami odměněna byla rovněž soutěž o tři nejchutnější dobroty přivezené z domova a připravené buď samotnými chlapy nebo jejich lepšími polovinami. Mimo soutěž byl jako superpochoutka s uměleckým dojmem 10 bodů z 10 vyhlášen dort s dvacítkou a květy, který opatrně dopravil Milan Kubíček. No a následoval tradiční úklid, rozloučení, postupný odjezd a zahájení těšení se na příští setkání v říjnu opět v Jeníkově.
Letošní jarní téma otcovství bylo opravdu nosné a jak při přednáškách, tak při diskusi ve skupinkách se potvrdila jeho obrovská důležitost jak pro nás chlapy, tak pro naše děti a partnery. Nejvíce se to ukázalo při povídání ve skupinkách, kde zazněla svědectví o krásných zkušenostech a síle pravého otcovství, ale i o smutku a problémech, když nefungovalo, jak by mělo. Většina z nás si určitě mnohem silněji uvědomila, co jsme v tomto směru udělali dobře a co špatně a co bychom měli napravit či zdokonalit. Jsem přesvědčen, že to bylo hodně důležité i pro ty z nás, kteří zatím ještě rodinu nemají. No a nad vším tím se určitě vznášelo Otcovství s velkým „O“.
Jistě by se o všem dalo psát podrobněji, ale není nad osobní prožitek, a tak doufám, že víkendy pro chlapy budou pokračovat minimálně dalších dvacet let, že budou mít stejně krásnou chlapskou atmosféru, v tom nejlepším slova smyslu a že bude snad platit to, co na setkáních již vícekrát zaznělo, že naši blízcí po našem příjezdu konstatují, že jsme přijeli „nějací lepší“. Kéž by nám to s pomocí Boží vydrželo. Amen
 
Honza Novák