Téměř rok jste při každém otevření spolupracovnické webové stránky mohli v záhlaví číst výzvu k finanční podpoře nově vznikajícímu salesiánskému dílu v jihoafrické Botswaně. Schválně píšu „mohli“, protože je mi jasné, že co je někde moc dlouho, toho už si vlastně nikdo ani nevšímá;-). Takže nastal čas na změnu – ale také na report o tom, jak si botswanští salesiáni vedou a co pro ně případně můžeme ještě v budoucnu udělat. A na VELKÝ dík všem, kteří se na dosavadní pomoci jakkoli podíleli!
Nejprve stručná rekapitulace, jak jsme vůbec k tomuto kontaktu dospěli. Snad každý zná pojmy jako Kalahari, Okawango nebo Viktoriiny vodopády. A každý se někdy setkal se jménem cestovatele Emila Holuba, který právě tyto končiny objevil už pro naše prapradědečky… Když jsme se tehdy jako skupina spolupracovníků na podzim 2023 začali chystat na africkou výpravu, hlodala v nás i otázka, jestli v převážně křesťanské Botswaně můžeme potkat také salesiány? Poté, co jsme zjistili, že první tři dorazili ze zambijské komunity do botswanského Francistownu téměř přesně v den, kdy jsme si my v Čechách kupovali letenky do Afriky, bylo rozhodnuto. Za pomoci sociálních sítí a českého salesiána Václava Klementa (sídlícího v JAR) jsme na ně získali kontakt a již od jara 2024 komunikovali s P. Vincentem Tembe. Zjišťovali jsme, čím bychom mohli nově vznikajícímu dílu pomoci (na výslovné přání jsme pak dovezli do Francistownu starší bohoslužebné oděvy i náčiní; a navíc také první malou finanční částku získanou mezi našimi přáteli).
V červnu 2024 během naší návštěvy byli ještě salesiáni ve velmi provizorním provozu, protože jim dosud chyběla povolení k trvalému pobytu i k zahájení díla. Přesto za podpory místního farníka bydleli v zapůjčeném řadovém domku a dojížděli na pozemek, který se má stát sídlem komunity i oratoře. Tam sloužili v jednoduchém přízemním prostoru bohoslužby a pomalu začínali s programy pro mládež.
Od té doby do dneška se naštěstí hodně změnilo. Všichni tři salesiáni už mají pracovní povolení a začali žít jako skutečná komunita. Kromě bohoslužeb mají pravidelně v sobotu program, na který dochází 20 dětí. Díky finančnímu daru v hodnotě 40.903,- od českých spolupracovníků, který jsme jim zaslali v únoru letošního roku, zakoupili na tyto aktivity minifotbal, pingpongový stůl, šipky, sítě, přenosnou reprobednu, sady barevných vestiček na týmové hry a další drobné sportovní vybavení. Všechny výdaje nám doložili naskenovanými paragony – je vidět, že s penězi zacházejí velmi hospodárně a prakticky a české pomoci si váží, i když nejde o ohromující částky... Nové vybavení představili dětem na květnové oslavě svátku sv. Dominika Savia a doslova napsali, že „děti zazpívaly píseň vděčnosti a modlily se za vás“…
Víme, že dalším postupným krokem, který by salesiáni rádi co nejdříve uskutečnili, bude stavba sociálního zařízení na pozemku u provizorního kostela, kde se s dětmi scházejí. To jim umožní rozšířit množství účastníků aktivit a také délku programů… V posledních dvou měsících jsme uskutečnili ve svých domovských farnostech sérii promítání a přednášek o přírodě Botswany, o její historii a také konkrétně o francistownské komunitě. Na účtě Sdružení ASC 253474458/0300 se pod variabilním symbolem 444 proto zase objevily další částky. Těšíme se, že je v průběhu léta opět odešleme do Francistownu.
Doufáme, že náš kontakt s botswanskými salesiány bude pokračovat (skvělé je například i to, že mezi Čechami a Botswanou není žádný časový rozdíl – jsme tak pěkně symetricky vzdáleni od rovníku…). A že když vám čas od času povíme, co je ve Francistownu nového, budete třeba zase ochotni tuto sympatickou komunitu drobně podpořit.
Za africkou výpravu 2024 Jana Vachulová, Praha – střed
Rok přátelství se salesiány v Botswaně a co dál?
